Jako horní cesty dýchací se označuje nos, dutina ústní a část hltanu. Slouží k dopravě vzduchu do dolních cest dýchacích. Oproti tomu dolní cesty dýchací zahrnují hrtan, průdušnice, průdušky a samotné plíce. Plošně se tomuto celku říká dýchací soustava.Léčba podle příznaků (tzv. symptomatická léčba) obvykle obsahuje klidový režim, podávání tekutin, obkladů, léků proti horečce a bolestem (paracetamol, ibuprofen), léků působících lokálně (kloktadla), léků podporujících vykašlávání (tzv. expektorancia) nebo tlumících kašel (tzv. antitusika).Volní dýchání je řízeno z mozkové kůry. Pomocí descendentních drah tractus cortico-spinalis vysílá impulsy k respiračním motoneuronům. Díky volnímu dýchání můžeme na omezenou dobu zadržet dech, měnit frekvenci dýchání a jeho hloubku.

Co všechno patří do dýchací soustavy : K dýchací soustavě patří dýchací cesty (nosní dutina, nosohltan, hrtan, průdušnice a průdušky) a plíce.

Jak na zánět horních cest dýchacích

Záněty horních dýchacích cest

Léčba těchto onemocnění je většinou symptomatická (tj. podle příznaků) a obvykle zahrnuje klidový režim, podávání tekutin, obkladů, léků proti horečce a bolestem a dalších léků působících lokálně v závislosti na daném onemocnění.

Které orgány tvoří dýchací cesty : K dýchacím cestám se řadí:

• nos,
• ústa,
• nosohltan,
• hrtan,
• průdušnice,
• průdušky a průdušinky.

Průběh nekomplikovaného zánětu horních cest dýchacích trvá 4-7 dní. Cílená léčba antibiotiky přichází v úvahu jen při obavách z komplikací nebo u lidí starých, oslabených či trpících závažným celkovým chronickým onemocněním.

Mezi hlavní příznaky zánětu horních cest dýchacích patří:

1. ucpaný nos a kýchání,
2. bolest v krku,
3. kašel.

Jaké jsou druhy dýchání

Obecně se rozlišují tři typy dýchání

Prvním typem je dolní typ dýchání (brániční, břišní), druhým je střední (hrudní, žeberní) a třetím typem je horní (podklíčkové).Dýchání sice je mimovolné a za normálních okolností o něm nepřemýšlíme, přesto je však řízeno mozkem. Dechové centrum se nachází v prodloužené míše. Z té vedou nervová vlákna až k dýchacím svalům a zajišťují jejich činnost.Průběh nekomplikovaného zánětu horních cest dýchacích trvá 4-7 dní. Cílená léčba antibiotiky přichází v úvahu jen při obavách z komplikací nebo u lidí starých, oslabených či trpících závažným celkovým chronickým onemocněním.

Jelikož zánět nosohltanu je virové onemocnění, tudíž jej nelze léčit antibiotiky a tělo si s tím musí poradit samo. Důležitý je držet klidový režim, aby tělo mělo co nejvíce sil na vypořádání se s patogenem. Dopřejte si dostatek spánku, velký přísun vitamínů a minerálů, zejména vit.

Co patří do dolních dýchacích cest : Dolní dýchací cesty jsou součástí dýchacího systému. Dolní dýchací cesty zahrnují průdušnici, průdušky,průdušinky a plicní sklípky (resp. plíce jako celek). Viz také dýchací cesty, horní dýchací cesty.

Jak jdou za sebou dýchací cesty : Přehled soustavy

• Horní cesty dýchací Nos (nasus) Nosní dutina (cavum nasi) Vedlejší dutiny nosní (sinus paranasales) Hltan (pharynx)
• Dolní cesty dýchací Hrtan (larynx) Průdušnice (trachea) Průdušky (bronchi)
• Dýchací orgán. Plíce (pulmones)

Co vytáhne zánět

Zánětu se můžeme zbavit, vyloučíme-li ze stravy ztužené tuky, běžné rafinované rostlinné oleje, lepek, mléčné výrobky, kofein a cukr. Změnou jídelníčku se můžeme zbavit migrén, alergií, vysokého krevního tlaku, protizánětlivá strava navíc posiluje imunitu.

Projevy zánětu průdušek a nakažlivost onemocnění

1. suchý dráždivý kašel přecházející v kašel vlhký,
2. bolest na hrudi/za hrudní kostí,
3. vykašlávání žlutých nebo zelených hlenů,
4. horečka/zimnice,
5. rýma a bolest v krku,
6. bolest hlavy,
7. dušnost a dýchací obtíže,
8. značná únava a celková slabost.

Vnitřní dýchání je výměna plynů mezi krví a tkáněmi. Krev přivádí do tkání kyslík z plic a odvádí z nich kysličník uhličitý. Ve tkáních poměrně nízký parciální tlak kyslíku a poměrně vysoký oxidu uhličitého. Na základě takového spádu prolíná kyslík do tkání a krev se sytí oxidem uhličitým.

Kde probíhá vnitřní dýchání : Vnitřní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) ve vnitřním prostředí, která probíhá ve tkáních.