Buněčné jádro (Karyon, Nukleus) uchovává genetický materiál buňky (DNA), a je také místem syntézy ribozomů – buněčné stroje, které které spojují bílkoviny.Funkce. Jadérko se v jádře vytváří kolem genů pro ribozomální RNA. Tyto geny jsou tak v jadérku transkribovány a následně se v jadérku zabudovávají do nově vznikajících ribozomů. Poté jsou jadernými póry transportovány ven do cytoplazmy.Jádro se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Ty se pak dále skládají z kvarků a gluonů. Nukleony uvnitř jádra jsou navzájem k sobě poutány silami, které v zásadě vznikají mezi jejich podsložkami tedy mezi kvarky a gluony.

Co dělá buňka : Buňka je nejmenší morfologickou a funkční jednotkou organizmů (jednobuněčných a mnohobuněčných). Buňka je schopná vykonávat všechny základní životní funkce (má všechny projevy živé hmoty). Základní projevy živé hmoty: Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy.

Co má každá buňka

Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Co se nachází v jádře : Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů. Náboje elektronu a protonu se liší jen znaménkem. Jejich velikost je stejná: e = 1,6.10-19 C. Za normálních okolností je počet elektronů v obalu stejný jako počet protonů v jádře – atom je navenek elektricky neutrální.

Nepravé jádro je výskyt tmavě zbarveného dřeva uvnitř stromů, které za normálních podmínek jádro netvoří. Tato vada se vyskytuje pouze u listnatých stromů a její příčinou je vniknutí značného množství vzduchu do vnitřní struktury dřeva v kombinaci s hnilobou či mrazem, čímž jsou změněny fyziologické pochody ve stromě.

Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.

Co vznika v jadérku

V jadérku se spolu krátká raménka akrocentrických chromozomů spojují. V jadérku vzniká pomocí polymerázy 1 primární transkript pre-rRNA, která je sestříhaná pomocí snoRNA (malá jadérková RNA) na 3 molekuly rRNA: 18S rRNA (pro malou podjednotku), 5.8S rRNA a 28S rRNA (pro velkou podjednotku).Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.Stavba cytoplazmatické membrány

Ohraničuje a vymezuje buňku, zajišťuje selektivní propustnost a regulaci prostředí v buňce, rozpoznává buňky pomocí buněčné signalizace a umožňuje adhezi buněk.

V jadérku se spolu krátká raménka akrocentrických chromozomů spojují. V jadérku vzniká pomocí polymerázy 1 primární transkript pre-rRNA, která je sestříhaná pomocí snoRNA (malá jadérková RNA) na 3 molekuly rRNA: 18S rRNA (pro malou podjednotku), 5.8S rRNA a 28S rRNA (pro velkou podjednotku).

Jak pusobi jaderne sily : jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.

Které buňky nemají jádro : Prokaryota jsou jednoduché jednobuněčné organismy, které nemají jádro ani organely ohraničené membránou. O jádře a organelách si povíme více v příštím článku o eukaryotických buňkách.

Jak pusobi jaderné sily

jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.

Jadérko se v jádře vytváří kolem genů pro ribozomální RNA. Tyto geny jsou tak v jadérku transkribovány a následně se v jadérku zabudovávají do nově vznikajících ribozomů. Poté jsou jadernými póry transportovány ven do cytoplazmy.Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Co to je buňka : Buňka je základní jednotka všech orgánů a tkání. Od okolí je oddělena buněčnou membránou, přes kterou některé látky volně pronikají, jiné jsou aktivně transportovány do buňky nebo z buňky. V cytoplazmě jsou buněčné organely, enzymy, signální molekuly atd.