Hnízdo je hluboká, polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou. Kosi žijící v lese je umísťují do vidlic stromů a keřů. Ve městě a na venkově hnízdí kosi i na budovách (balkóny, verandy) a v přístupných zahradních stavbách a konstrukcích. Hnízdo nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí.V době hnízdění pouštějte svou kočku ven až po setmění, to malí kosi bezpečně spí v křoví. Nechte v zahradě pár hustých keřů a míst s vyšší trávou, aby se měli ptáci kde schovat.Zpěv kosa můžeme slyšet od brzkého jara až do léta. Pravidelně začínají kosi se zpěvem v únoru, ale mírné poslední zimy přispívají k tomu, že můžeme kosa slyšet ojediněle po celou zimu. Pravidelný zpěv celého sboru kosů je slyšet nejlépe zjara brzy ráno a navečer. Jednotliví kosové zpívají ovšem po celý den.

Co zobou kosi : Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy.

Co žerou koši v zimě

Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule.

Jak dlouho hnízdo kos : Společný prostor opouštějí někdy až za tři týdny po vylétnutí z hnízda. V tomto mezičase na cestě k dospělosti se naučí pořádně létat a obstarávat si potravu. Zajímavostí je, že samička staví hnízdo někdy až 14 dní a mláďata v něm tráví přibližně stejnou dobu.

Samec má černou barvu a svítivě žlutý zobák. Samice je hnědá. Velikostně je kos podobný hrdličce: měří 23–29 cm, váží 75–135 g a rozpětí jeho křídel je 34–39 cm. V přírodě se může dožít věku až 20 let.

Zpěv ptáků je také zvukové označení teritoria či hnízdního okrsku a tudíž i varováním pro ostatní samce. Proto např. kos pravidelně zpívá na nejvyšším vrcholku stromu. Počátkem pelichání, které v našich podmínkách probíhá po druhém hnízdění koncem léta, zpěv ustává.

Jak dlouho se lihne kos

Na vejcích sedí pouze samice. Mláďata se líhnou přibližně po 14 dnech. O mláďata pečují oba rodiče. Krmí je okolo 14 dnů na hnízdě a pak ještě stejně dlouhou dobu po vylétnutí z hnízda.Co do krmítka (ne)patří

Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Jde o stálého pěvce, který u nás zůstává přes zimu. Můžeme na něj natrefit prakticky každý den v kteroukoliv denní dobu, jak pátrá v trávníku po nějaké vhodné svačině. Miluje žížaly, v létě se může přiživovat i na zralém ovoci – např. na jahodách, v zimě vezme za vděk zapomenutým jablkem, nebo suchými jeřabinami.

Kde ziji kosi : Kos černý je původně obyvatelem lesa, který postupně expandoval do měst. Potkat ho můžeme v prakticky celé Evropě, výjimkou jsou jen její nejsevernější oblasti. Osidluje i Asii až po východní Čínu a žije také v severní Africe.

Čím se krmí kosy : Čím se živí kosi

Nepohrdnou ani ovocem a bobulemi, třeba jablky ponechanými na stromě nebo trnkami, kterými se celou zimu rádi občerstvují. Podobně jako ostatní ptáci jsou kosi od jara do podzimu převážně hmyzožravci, v zimě se pak přeorientují na semena, ořechy a tolik oblíbené ovoce.

Co dát kosům v zimě

Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Mláďata jsou krmena žížalami, housenkami, brouky, kobylkami, mouchami nebo pavouky, jinou stravu, jako třeba semínka nebo bobule, nejsou ještě mladí ptáci schopní strávit.Třeba krmení – ptáčata potřebují potravu každých patnáct minut od rána do večera. Savčí mláďata se sice krmí po dvou až čtyřhodinových intervalech, ale musí se k nim – podobně jako k lidským miminkám – vstávat i v noci.

Co žerou kosi v zimě : Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule.