Některé druhy mravenců si totiž mšice chovají a starají se o ně. Mšice jim za to poskytuje sladkou medovici, kterou vylučuje ze zadečku. Mravenci proto mšice přenášejí na rostliny, aby se „napásly“, dokonce je chrání před jejich přirozenými predátory.Vyzkoušet můžete například kopřivy, pelyněk, vratič, kostival, kapradí nebo i rozdrcený česnek. Na přímou likvidaci mšic zabírá roztok mýdla, přípravku na mytí nádobí nebo oleje. Nezapomeňte však po takovém postřiku rostliny důkladně osprchovat čistou vodou, zejména pokud se na nich už tvoří plody.Mravenci provzdušňují půdu

Až ty většinou zachytí náš lidský zrak a hlásíme, že jsme našli mraveniště. Aktivita mravenců prospívá cirkulaci vzduchu a vody v půdě, to pak dělá dobře rostlinám i různým půdním organismům. Některé druhy mravenců využívají vybudované mraveniště jen pár měsíců, jiné druhy i desetiletí.

Co pomáhá na mšice : Lžíci tekutého mýdla nebo jaru na nádobí smíchejte s 2,5 litru vody, přelijte do nádoby a naneste na rostliny, i spodní strany listů. Nanášejte jednou týdně večer nebo po každém dešti, pěstujete-li rostliny venku. Nestříkejte na rostlinu, svítí-li na ni zrovna slunce. Sluneční paprsky by mohly listy spálit.

Co přitahuje mravence

Mravenci se rádi usazují všude tam, kde najdou něco na zub. Milují sladkou chuť, a tak je přitahuje zejména cukřenka, špatně uzavřená láhev s medem, cukr v papírovém sáčku, sladké sirupy a tak dále.

Co nemají rádi mšice : Mezi favority mšic patří růže, letničky jiřinky, astry, krásenky a ostálky nebo mokřadní potočnice. Toho lze využít nasazením těchto druhů jako "vábniček" do blízkosti rostlin, které chcete ochránit. Naopak mezi rostliny, které mšice přirozeně odpuzují, patří pažitka, cibule, česnek (i okrasný) nebo šanta kočičí.

Mravence odpuzuje například levandule, majoránka, kávová sedlina, kůra z citrusů, pálivá paprika, sůl, pepř nebo skořice. Těmito surovinami můžete „zatarasit“ mravenčí cestičky. Pokud zjistíte, že si mravenci třeba na vaší terase staví mraveniště, neničte jej.

Zatímco běžná dělnice mravence lesního se dožívá 1 až 5 let, královna se může dožít až 20 let.

Co dělat s mravenci v bytě

Do mravenčích stezek uložte aromatické bylinky, jako je například máta nebo řebříček. Velmi účinná je i cibule, skořice, kari nebo ocet či citrónová šťáva. Spolehlivým insekticidem jsou i kvasnice smíchané s medem nebo cukrem. Způsoby jsou to léty prověřené a spolehlivé.A právě nejúčinnější jsou postřiky nyní! Ještě před rozpučením dřevin a nebo rozkvětem – v předjaří či na začátku jara. Zasáhnout můžeme samozřejmě i později, ale o to více nás to bude stát úsilí i financí a navíc riskujeme zamoření plodů použitými přípravky, pokud se nerozhodneme pro šetrnou cestu biologickou!Připravte si 2% mýdlový roztok, tzn. dvě čajové lžičky na půl litru vody. Aby byl postřik účinný, musíte mšice přímo zasáhnout a obalit je mýdlovou vodou. Obracejte list po listu a postříkejte je i zespodu.

Snadno se dostanou do domu a za příznivých podmínek založí novou rodinu se stovkami i tisíci hmyzáků. Mravenci červení obvykle hnízdí na skrytých, nepřístupných místech – ve falešných podlahových krytinách, za obklady a lištami, pod parketami, v prasklinách v omítce atd.

Co jí mravenci : Pro většinu druhů je ideální kombinace masa( hmyz) a medu s tím, že nejlepší je med medovicový. Dále je možné mravencům dát občas kousek piškotu, případně ovoce. Záleží ale na druhu mravence a tak je třeba to vyzkoušet a pozorovat co budou mravenci přijímat.

Kdo se živí mšicemi : Mšice mají spoustu nepřátel mezi něž patří larvy a imaga slunéček a zlatooček, dále nejrůznější parazitické vosičky a mouchy apod. I přesto, že nepůvodní slunéčko východní (Harmonia axyridis)je u nás považováno za nevítaného přistěhovalce, dokáže spořádat velké množství mšic.

Co Odradi mravence

Zejména kajenský ale i černý pepř nesnášejí. Posypem můžete vytvořit fyzickou bariéru, přes kterou mravenci dobrovolně neprojdou. Anebo pepř smíchat s vodou a používat na mravence domácí “pepřový sprej”.

Regulaci teploty v mraveništi dělnice provádějí větracími šachtami, které v létě otevírají, v zimě zavírají. V zimě mravenci přesídlí do podzemní části mraveniště.Červené značky nebo puchýře: typickým znakem kousnutí mravencem jsou červené značky, které se mohou vyvinout v puchýře, zejména u kousnutí ohnivými mravenci. Svědění a otok: kousnutí může způsobit svědění a otok, který může trvat několik hodin až několik dní.

Co platí na mravence : Do mravenčích stezek uložte aromatické bylinky, jako je například máta nebo řebříček. Velmi účinná je i cibule, skořice, kari nebo ocet či citrónová šťáva. Spolehlivým insekticidem jsou i kvasnice smíchané s medem nebo cukrem. Způsoby jsou to léty prověřené a spolehlivé.