Zavolejte záchrannou službu, nebo požádejte o pomoc lidi kolem vás. Přesvědčte se, že osoba je v bezvědomí. Zkuste oslovení, zatřesení a nakonec vyvolání bolesti. Pokud osoba nereaguje na podněty, otočte ji na záda a mírně zakloňte hlavu.Pokud postižený dýchá, otočte jej na záda a zakloňte mu hlavu, aby se uvolnily dýchací cesty. Otočte jej na bok pouze tehdy, když mu něco vytéká z úst (např. zvratky), nebo krvácí z nosu, úst či uší. V těchto případech zotavovací poloha na boku zabrání případnému dušení.Resuscitaci u dospělého zahajte stlačováním hrudníku. Položte své ruce přes sebe na střed hrudníku postiženého a hrudník stlačujte 100 – 120 krát za minutu do hloubky 5 až 6 centimetrů. Pokud jste vyškoleni v umělém dýchání, proveďte 2 umělé vdechy po každých 30 stlačeních hrudníku.

Jak někoho probrat z bezvědomí : První pomoc

Osobu v bezvědomí je nutné šetrně otočit na záda, zkontrolovat, zda nemá nějaká další poranění a poté okamžitě zaklonit hlavu. Jedna naše ruka se položí na čelo, tři prsty druhé ruky se umístí pod bradu. Pohybem „brada vzhůru, čelo zaklonit dozadu“ zprůchodníme dýchací cesty a uvolníme zapadlý jazyk.

Jak dlouho muze být clovek v bezvědomí

Bezvědomí může trvat již od několika sekund až po velmi dlouhou dobu a nastává v důsledku nedostatku kyslíku v mozku, k čemuž může dojít z různých důvodů. Krátké bezvědomí je často vyvoláno dehydratací, nízkou hladinou cukru v krvi (viz glykemie) nebo nízkým krevním tlakem (hypotenzí).

Co je to první pomoc a co do ní spadá : První pomoc je okamžitá pomoc poskytnutá zraněnému nebo nemocnému člověku před jeho kontaktem s profesionální zdravotní péčí. Týká se nejen problematiky poranění či nemoci, ale veškeré péče o postiženého, včetně psychosociální podpory postižených osob nebo svědků události.

Čím ohrožuje dechová tíseň postiženého Postižený je ohrožen dušením s následnou poruchou a zástavou oběhu. Proto je velice důležité rychle zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Doporučujeme aplikaci Záchranka.

Sípání nebo hlasité dýchání, je vysoko posazený pískavý zvuk, který nastane při zúžení dolních dýchacích cest a dítě obtížně dýchá. U kojenců je to běžný problém, přičemž obecně kojenci i děti dýchají obtížně častěji než dospělí vzhledem k rozdílu ve velikosti jejich dýchacích cest.

Co je syndrom nahleho úmrtí

Syndrom náhlého úmrtí kojenců (Sudden Infant Death Syndrome) často vyvolává obavy u novopečených rodičů. Jde o stav, kdy bez známé příčiny dojde u kojence ve spánku k zástavě dechu. Tento syndrom se vyskytuje velmi vzácně, přibližně u 1 miminka z 3 000. V nejhorším případě ale může skončit až smrtí.Pokud zjistíš zástavu dechu u dospělého v bezvědomí:

zahájíš resuscitaci stlačováním hrudníku (na prostředku hrudní kosti, stlačuješ hranou dlaně, hloubka stlačení přibližně 5 cm) rychlost stlačování 100-120 za minutu. pokračuješ ve stlačování až do příjezdu pomoci nebo obnovení životních funkcíCo dělat při mdlobě:

1. Postiženého odneseme na chladné, stinné místo, položíme ho naznak s mírně sníženou hlavou, zvedneme mu trochu dolní končetiny.
2. Uvolníme mu krk a hrudník.
3. Dáváme mu studené obklady nebo led (hlavně ochlazujeme hlavu!).
4. Pomalu nahrazujeme tekutiny.
5. Při bezvědomí urychleně zabezpečíme lékařskou pomoc.

Vedle pohybových omezení (poruchy rovnováhy, koordinace pohybů, ochrnutí části těla) se tak často objevují obtíže typu zvýšené únavy, bolesti hlavy, poruch spánku, tinitus (zvonění v uších) a další smyslová omezení (poruchy chuti, čichu, zraku, sluchu) nebo epilepsie.

Kdy lze odpojit pacienta od přístrojů : Lze říci, že nemocný se musí znovu naučit sám dýchat. Při odvykání necháme pacienta po určitou dobu samostatně dýchat, při únavě opět přebírá práci ventilátor a pacient odpočívá. Čas, po který pacient dýchá sám, se postupně prodlužuje, nakonec je možné pacienta od přístroje úplně odpojit.

Kdy se Neresuscituje : Rozhodnutí neresuscitovat vydávají lékaři v případech těžce nemocných pacientů, kdy by resuscitace vedla pouze k prodloužení jejich kritického stavu či vedla k významnému zhoršení stavu pacienta a de facto tak prodlužovala jeho utrpení.

Kdy musím poskytnout první pomoc

První pomoc je povinen ze zákona poskytnout každý, pokud není v ohrožení vlastního života. První pomoc by měl umět poskytnout každý z nás, ne však každý ji umí poskytovat správně. Někdy stačí jen zavolat záchrannou službu, a někdy je potřeba i přímo a správně poskytnout první pomoc, aby byla efektivní.

Za zrychlené dýchání považujeme u kojenců dechovou frekvenci vyšší než 50 za minutu, u batolat vyšší než 40 za minutu a u předškolních dětí vyšší než 30 za minutu. Klinický stav u kojenců s virovou pneumonií může být relativně dobrý nebo se naopak může prudce zhoršit, zejména v případě adenovirové nákazy.V případě, že máte potíže se zády, rameny, krční páteří, často se vám zablokují žebra, tuhne vám šíje až tak, že vás vzápětí rozbolí hlava, je velice pravděpodobné, že máte nevhodný způsob dýchání.

Jak se pozná dušnost : Příznaky dušnosti

Bolest, tlak nebo pocit tísně na hrudi. Pocity dušení nebo nemožnosti popadnout dech. Namáhavé, rychlé nebo mělké dýchání Bušení srdce.