U hodně jílovité a lepivé půdy je potřeba zahájit ozdravný proces, který může trvat i několik let. Do půdy nezapravujeme jen humus, ale i písek, zetlelé listí, zetlelou kůru (borku), můžeme i piliny. Prostě co nejvíce organické hmoty, která zahájí proces rozkladu a dostane se mezi jílovité části a půdu odlehčí.Do půdy se zasadí rostliny jako je například hořčice, pohanka, svazenka, jetel, kostival a různé luskoviny, které jsou rychlerostoucí a dobře se chytí i v méně úrodné půdě. Poté počkáme, až vzrostou, a ještě předtím, než začnou jít do květu a vysemení, se posečou.Keře*, které si s takovými podmínkami poradí budou například svídy, tisy, brslen evropský, šácholan viržinský, některé pěnišníky (R. vaseyi, viscosum, canadense), kanadské borůvky, kalina obecná, rakytník nebo habr.

Jak Vyzivit půdu : Pro provzdušnění zhutnělé půdy můžeme použít při zahradničení bez rytí třeba rycí vidle nebo speciální provzdušňovací široké vidle. Tím jen půdu otevřeme, ale rýt není potřeba. Dokonce i na těžkých jílovitých půdách není potřeba rýt, pokud záměrně na záhony přidáváte dost organické hmoty a půdu dlouhodobě vylepšujete.

Jak odlehčit jílovitou půdu

Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo. Rovněž lze zeminu posypat popelem, v zásadě se hodí jakýkoli lehký materiál, například listí, proschlá posečená tráva, rozemletá sláma, piliny nebo dřevěná drť a podobně.

Čím Prokypřit půdu : Perfektním pomocníkem pro zapracování štěpek a kompostu do půdy je kultivátor. I malý elektrický kultivátor v záhoně dokáže zeminu prokypřit a dokonale promísit s kompostem takovým způsobem, jakého byste s běžným ručním nářadím nikdy nedosáhli.

Křemičitý písek funguje v trávníku jako drenážní materiál, kdy pomáhá rychlejšímu vsakování vody do hlubších vrstev. Používá se pro jílovité půdy, kterou odlehčí. Křemičitý písek je nejlepší využít už při výsevu trávníku přimícháním do horní vrstvy zeminy.

Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo. Rovněž lze zeminu posypat popelem, v zásadě se hodí jakýkoli lehký materiál, například listí, proschlá posečená tráva, rozemletá sláma, piliny nebo dřevěná drť a podobně.

Jak obnovit půdu

Patří mezi ně pěstování meziplodin, pěstování rozmanitých krycích plodin s hlubokým kořenovým systémem, využití kompostu a pevného hnoje či zavádění agrolesnických systémů.Jílovitou půdu poznáte jednoduše podle toho, že se na ní po dešti dlouho drží kaluže a po stisknutí v dlani drží kompaktní tvar. Typický je také rozpraskaný šedavý povrch při dlouhodobém suchu, přičemž vrstvy uložené jen několik centimetrů pod povrchem jsou výrazně vlhké.Ze všeho nejdříve zarovnejte povrch svahu: zasypejte prohlubně, rýhy, zbavte se vyboulenin apod. Následně odstraňte přebytečné předměty, jako jsou kameny, dřevo nebo rostoucí traviny. Jakmile máte půdu připravenou, následuje ohumusování, tj. navážka ornice po celé ploše terénu, který budete chtít stabilizovat.

Také půda ve skleníku potřebuje další péči, tedy obohacení o živiny. I když se zahradníci rozcházejí v tom, co a jak hnojit, většina se jich shodne na tom, že pro půdu ve skleníku se skvěle hodí kompost, nebo koňský hnůj. Ty je ideální do zeminy ve skleníku vpravit už na podzim, aby měly čas vyzrát.

Co pěstovat na jílovité půdě : Výhodou je, že rostou samy a mnoho si od vás nežádají. Typicky může jít o pohanku, hořčice, pohanku, jetel, svazenku. A skoro cokoliv z čeledě bobovitých (Fabaceae), protože ty zvýší i podíl dusíku v půdě.

Co proti kyselé půdě : Máte-li půdu kyselou (s nízkým pH) můžete její kyselost snížit vápněním. Spotřeba vápna nebo dolomitové mouky se může podle kyselosti pohybovat podle kyselosti půdy od 0,5 kg do 1,5 kg na 1 metr čtvereční. Potřebujete-li naopak u zásadité půdy kyselost zvýšit, přidejte do záhonu rašelinu.

Co dát na dno skleníku

Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.

Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.Jak upravit pH půdy Máte-li půdu kyselou (s nízkým pH) můžete její kyselost snížit vápněním. Spotřeba vápna nebo dolomitové mouky se může podle kyselosti pohybovat podle kyselosti půdy od 0,5 kg do 1,5 kg na 1 metr čtvereční. Potřebujete-li naopak u zásadité půdy kyselost zvýšit, přidejte do záhonu rašelinu.

Co neutralizuje kyselost : Máme pro vás hned tři rady, jak omáčku snadno napravit.

• Přidáme do omáčky na špičku nože jedlou sodu, která je zásaditá a kyselou chuť mírně srazí.
• Omáčku zjemníme mlékem, smetanou nebo trochou sladkého kondenzovaného mléka.
• Kyselost neutralizuje i cukr, takže podle chuti můžeme omáčku přisladit.