Ve vzduchu je 21 objemových % kyslíku, 78 % dusíku a 1 % jiných plynných látek (zejména oxid uhličitý a argon), dále i vodní pára, částečky prachu, mikroorganismy a různé průmyslové látky. Vzduch je důležitou průmyslovou surovinou, ze které se získává hlavně kyslík, dusík a argon.Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (argon, oxid uhličitý, vodík, helium, neon, radon, xenon, ozon a stopové příměsi dalších plynů). Voda v atmosféře se vyskytuje hojně, a sice ve všech třech skupenstvích (vodní pára, vodní kapky i ledové krystaly).Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).

Kolik váží atmosféra : Celková hmota atmosféry je cca 5×1018 kg, tři čtvrtiny této hmoty jsou do výšky 11 km nad zemským povrchem. Čím výše, tím je atmosféra řidší – nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Všeobecně uznávanou hranicí mezi atmosférou a kosmickým prostorem bývá tzv.

Jak vzniká atmosféra

vyd. Prvotní atmosféra se vytvářela před 4,0 – 3,8 miliardami let, kdy Země po svém vzniku ze shluku plynných a prachových částic se zahřála a přetavila. Tato atmosféra byla složena z lehkých prvků (H2, He) unikajících do kosmického prostoru.

Co tvoří 78% vzduchu : Nejhojnějším přirozeně zastoupeným plynem ve vzduchu je dusík (N2), který tvoří asi 78 % vzduchu. Dále je tu kyslík (O2), který tvoří přibližně 21 % vzduchu. Oxid uhličitý (CO2), plyn, na kterém rostliny doslova závisí, je zastoupen ve vzduchu jen z 0,04 %.

Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.

Kolik je 1 atmosféra

Technická atmosféra odpovídá hydrostatickému tlaku 10 m vodního sloupce (1 kgf/cm2) a je definována přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 at = 9,806 65×104 Pa (přesně), 1 at = 0,1 MPa. 1 at = 0,967 84 atm.Atmosféra chrání Zemi před přímým působením slunečního záření tím, že pohlcuje škodlivé UV záření. Její nejnižší část, kde vzniká počasí, se nazývá troposféra, jejíž teplota klesá s narůstající nadmořskou výškou. Stratosféra je část atmosféry obsahující ozónovou vrstvu.Uvádí se, že člověk potřebuje na hodinu 15 až 25 m³ vzduchu. V pokoji 5 × 4 metry je kolem 50 m³ vzduchu. Jeden člověk ho tedy vydýchá za dvě až tři hodiny, čtyřem lidem nebude stačit ani na hodinu.

Za suchý vzduch doma může nejčastěji vytápění centrálním topením, ale také topení v kachlových, peletových nebo krbových kamnech. V létě se vzduch vysušuje používáním klimatizace. V zimě můžete vlhkost v bytě snižovat i tím, že větráte.

Kolik km nad Zemí je vesmír : Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Kde je konec vesmíru : Vesmír je celý viditelný, končí za sférou stálic, jejíž poloměr je jen několikanásobek poloměru centrálně situované kulové Země. Aristotelovská fyzika – musela se vypořádat s děním v okolním světě, na obloze a skutečností, že Země má podobu koule.

Co nejvíce škodí životnímu prostředí

Ani plastová brčka a igelitové tašky, ani automobilismus, ale vytápění, velká spotřeba elektřiny a nadměrná konzumace vepřového masa jsou největšími hříchy průměrného Čecha vůči životnímu prostředí. Zjistila to nejnovější studie vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Frekvence a riziko. Země průměrně zachytí každý den zhruba 100 tun mikrometeoroidů a meteoroidů, které neškodně shoří v atmosféře. Meteoroidy (velikost do 1 metru) může pozorovatel zahlédnout jako „padající hvězdy“ či jako bolidy. Asteroidy o průměru 4 metry vstupují do zemské atmosféry přibližně jednou za 1,5 roku.Atmosféru Země tvoří z 21 % kyslík, ze 78 % dusík a 1 % zabírají vzácné plyny a ostatní prvky. Hustota plynu je nepřímo úměrná hmotnosti tělesa. Lehčí plyn (např. vodík) neunikne do vesmíru, je-li vázán vyšší gravitační silou.

Co je 1 atmosféra : Technická atmosféra odpovídá hydrostatickému tlaku 10 m vodního sloupce (1 kgf/cm2) a je definována přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 at = 9,806 65×104 Pa (přesně), 1 at = 0,1 MPa.