Obsah ústavy

Moderní ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části. První se týká zejména rozdělení a výkonu státní moci ve státě a druhá stanoví postavení člověka vůči státu (což jsou zejména ústavou daná práva a povinnosti).Ústavní právo se zaměřuje zejména na: Základy veřejné moci a její mocenské povahy (suverenita lidu, státotvornost politických stran, struktura a forma vlády, vymezení a omezení veřejné moci, způsob vytváření reprezentativních orgánů) Ústavní orgány moci (pojmenování institucí a struktury)Česká Ústava je tvořena preambulí a 8 hlavami, zahrnujícími základní ustanovení, moc zákonodárnou, moc výkonnou, moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku, územní samosprávu a přechodná a závěrečná ustanovení.

Co je to ústavy : Ústava je obvykle označována za základní zákon státu, avšak teprve v podmínkách moderního státu tento pojem získal dnešní význam. Zatímco nějaký „základní zákon“ má každý stát, pod pojmem ústavy se rozumí základní zákon, který má určité specifické vlastnosti obsahu a formy (viz sub 3.4. a 3.5.).

Co je to Ústava České republiky

Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.

Jak se nazývá nejdůležitější základní zákon ČR : Ústava České republiky č. 1/1993 Sb.

Pravomoc Ústavního soudu je vymezena taxativně vymezeným okruhem záležitostí, zejména rozhoduje o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů či jejich částí, jsou-li v rozporu s Ústavou, o ústavních stížnostech fyzických nebo právnických osob proti zásahům do jejich ústavně zaručených práv a o ústavních stížnostech …

Ústavní stížnost je podání k Ústavnímu soudu České republiky, jímž stěžovatel namítá, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní lidské právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem.

Co vykonava prezident

Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.Ústav se zakládá zakládací listinou (ne zakládací smlouvou) nebo pořízením pro případ smrti a k samotnému vzniku ústavu dochází zápisem do veřejného rejstříku. Zápis provádí příslušný rejstříkový soud podle sídla ústavu. Návrh na zápis je možné podat osobně, poštou či datovou schránkou apod.

rigidních ústav – ke změnu textu Ústavy je potřebná složitější procedura, než ke změně běžného zákona. Procedura přijímání ústavních zákonů je upravena v čl. 39 Ústavy, podle nějž k přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Kdo vydává ústavní zákony : Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu.

Čím může být měněna Ústava ČR : Podle čl. 9 odst. 1 Ústavy České republiky ze 16. prosince 1992 může být ústava (v širším smyslu) doplňována či měněna pouze ústavními zákony.

Co se řeší u Nejvyššího soudů

Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení o mimořádných opravných prostředcích s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.

Existují lhůty pro podání ústavní stížnosti Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.Kde a jak službu řešit

Ústavní stížnost musí být vždy adresována Ústavnímu soudu. Advokát ji může doručit: do datové schránky Ústavního soudu z2tadw5, elektronicky e-mailem na adresu elektronické podatelny [email protected].

Jaká je funkce prezidenta : Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Zpravidla je volen přímo či nepřímo občany státu, což mu poskytuje vysokou míru legitimity.