Jelikož se jedná o stromový druh, terárium by mělo být orientované spíše na výšku. Minimální velikost terária pro jednoho pagekona by měla být alespoň 30 x 30 x 45 cm nebo 40 x 40 x 60 cm pro tříčlennou skupinku. Jako substrát nejlépe poslouží rašelina. Dále pagekon potřebuje nějaké větvičky na šplhání a úkryty.Pagekon řasnatý: obecná charakteristika

Poprvé byl popsán v roce 1866. Až do roku 1994 byl považován za vyhynulého a poté byl znovu objeven. Je to stromový gekon s noční aktivitou. Dožívá se průměrně přes 10 let.Pohlaví jedince lze poznat až u zvířat starších půl roku. Samečci mají pod ocasem 2 hemipenální kapsy, nad kloakou linii šupin s malými póry a starší samce poznáte i podle výrazné boule nad kloakou.

Jak ochočit Pagekona : Krmení Pagekoni jsou hmyzožravci, kteří svou potravu rádi loví, proto jim hmyz podáváme živý. Využít k tomu můžete pinzetu. Nejčastěji je krmíme cvrčky, šváby či mladými sarančaty.

Jaké rostliny do terária

Do terárií s nejvyššími teplotami, v nichž se chovají pouštní živočichové, se výborně hodí kaktusy a sukulenty. Z důvodu bezpečí vašeho miláčka ale vybírejte raději druhy bez ostnů. Vedle nešlápnete ani s různými druhy fíkusů, lopatkovcem či monsterou. Krásně se uvnitř bude vyjímat také tlustice či tilandsie.

Kde zije Pagekon řasnatý : Pagekon řasnatý (Correlophus ciliatus) je drobný ještěr, který se vyskytuje na Nové Kaledonii, hlavně na ostrůvcích Grande Terre a Île des Pins. Je to oblíbený terarijní živočich. Poprvé byl popsán v roce 1866. Až do znovuobjevení v roce 1994 byl považován za vyhynulý druh.

Teplota by se měla pohybovat stejně jako v teráriu kolem 22-27°C a vlhkost kolem 75%. Doba inkubace se pohybuje od 60 do 150 dní.

Pagekon řasnatý obývá ve volné přírodě Novou Kaledonii a předsunuté ostrovy. Už jednou byl tento druh považován za zcela vyhynulý, ovšem v roce 1994 byl tento pagekon znovuobjeven. Dospělí jedinci se vyznačují délkou těla až 22 centimetrů.

Jak naucit Pagekona na ruku

Ze začátku se vyplatí zvyknout gekončíka nočního na otevírání terária. Po několika dnech od přivezení zvířátka domů otevřete dvířka ubikace, strčte dovnitř ruku a nehýbejte jí. Můžete v ní držet krmení. Toto denně opakujte.Často se používají větve z vrby, protože se stane, že v teráriu zakoření, a tak vznikne důmyslný živý celek. Využít se dají i větve ovocných stromů nebo větve vinné révy. Jakékoliv větve z přírody se musí před umístěním do terária propláchnout horkou vodou či na chvíli nechat vypéct v troubě.Čerstvé zelené větve nechte raději vyschnout, protože mohou skrývat nechtěné hosty. Je lepší kůru z větví oloupat a holou větev zdrsnit rašplí. Před samotnou instalací do terária větev ošetřete spařením vroucí vodou ve vaně, nikdy nepoužívejte chemikálie. Větev ani kořen nelakujte.

Použijte substrát z kokosových vláken, písek, hobliny nebo dřevěnou vlnu. Nejvhodnější je smísit písek v poměru 1:1 se zeminou, přičemž tento substrát pohlcuje vlhkost a želva se v něm může přehrabovat. Do zbylé části umístěte zmíněné hobliny, které tolik nepráší.

Čím řezat větve : Pro některé práce postačí nůžky (zahradní nůžky), nůžky na větve nebo vyvětvovací pila. Pro větší práce můžete potřebovat elektrický nástroj, například vyvětvovací pilu na tyči.

Kdy řezat suché větve : Některé stromy je nejvhodnější řezat v zimě, kdy jsou v klidovém stavu, aby se podpořil jarní růst, jiné se řežou v létě, kdy odstranění přebytečných listnatých výhonů pomůže dozrát plodům a listům. Na podzim, obvykle v listopadu, se prořezávají zejména suché větve a lze také odřezávat celé odumřelé stromy.

Co nesmi jíst želvy

Nevyhovující zdroje vápníku: rajče, broskev, salát, okurka, jahody, brokolice, meruňky, růžičková kapusta, květák, chřest, řepa, banán, švestky. Tyto potraviny se musí vždy poprášit doplňkem vápníku a neměly by sloužit jako hlavní zdroj krmení.

Želva zelenavá je býložravec. Její jídelníček tvoří především luční rostliny, květy a listy keřů. V přírodě však nepohrdne hmyzem nebo šneky a slimáky, v domácích podmínkách však nedoporučujeme živočišnou složku podávat.Řezy ošetřujte, protože rány větší než tři centimetry jsou ideální vstupní branou pro stromové choroby. K ošetření použijte štěpařský vosk, speciální hojivý balzám, nebo alespoň k ochraně latexový nátěr. Dbejte na to, aby nástroje byly patřičně ostré, protože tak minimalizujete poškození v místě řezu.

Kdy stříhat keře na zahradě : Obecně platí, že keře kvetoucí na jaře, jako jsou tavolníky, zlatice, jasmín, šeřík a další, by měly být prořezány po odkvětu s odstupem zhruba tří let. Keře kvetoucí v létě, jako jsou ořechokřídlec, tavolník, hortenzie, zimolez, mahonie, pámelník, tamaryšek a další, můžete prořezávat každý rok brzy na jaře.