Na krmítku veverky uvítají různá semínka a ořechy: slunečnicová semínka, lískové a vlašské ořechy, dýňová semínka, bukvice, jedlé kaštany, piniové oříšky. Semena a ořechy můžete do krmítka dávat loupaná i neloupaná.V přírodě jedí veverky nejčastěji rozličné oříšky, semínka plodů, jehnědy, pupeny, květy, mladé pučící lístky, houby, bukvice a občas žaludy, loupou šišky jehličnanů plátek po plátku a vybírají z nich drobná semínka.Před zimou opatří svůj příbytek tak pečlivou izolací z rozcupované kůry, že zatímco venku mrzne, veverka si doma udržuje až 20°C. V zimě nespí, ale zdržuje se často uvnitř, a pokud je opravdu špatné počasí, nevystrčí ven nos po několik dní. Pokud veverka najde vhodnou dutinu, osídlí ji a pouze vystele.

Co všechno jí veverka : Nejčastěji se živí ořechy a semeny stromů. Svůj jídelníček však zpestřuje také houbami, poupaty či mladými výhonky stromů a v létě i různými ovocnými plody. Přestože veverky vypadají tak neškodně a roztomile, někdy vyplení i ptačí hnízda, kde požírají vejce a občas také ptačí mláďata.

Co dát veverce

Veverky milují vlašské a lískové oříšky loupané (nikdy však solené nebo slazené!) i ve skořápce, které vydrží déle kvalitní, dále slunečnicová a dýňová semínka. Pokud můžeme krmítko denně kontrolovat, lze přidat i kousek jablka, hrušky, mrkve (nesmí zplesnivět ani způsobit navlhnutí oříšků).

Co sbírá veverka : Bukvice, žaludy i ořechy trhá veverka ze stromů, sbírá spadlé ze země a v zimě je vyhrabuje i z listí, nebo pod sněhem. Přitom dokáže tyto plody nalézt čichem i pod vrstvou sněhu vysokou 30 cm.

Jedním z nejčastějších omylů týkajících se veverek je, že usínají zimním spánkem. Nikoliv – veverka je v zimě "vzhůru" úplně stejně jako v jiná roční období, jen v silných mrazech částečně omezí venkovní aktivity a z hnízda vylézá jen na dobu nezbytně nutnou k obstarání potravy.

Na podzim konzumuje veverka převážně plody listnatých dřevin, různá semena a houby, v zimě většinou semena šišek, na jaře pupeny a výhonky, v létě také listy a letorosty. Na zimu si veverka dělá zásoby z hub, které sama usuší.

Kdy spí veverka

Veverka nespí zimním spánkem, je tedy aktivní v průběhu celého roku. Maximálně pár dní, kdy je opravdu ošklivé počasí, zůstává v hnízdě a nevylézá. Jinak ji ale můžeme v přírodě vídat od jara až do zimy.Ochočit lze pouze veverku odchovanou v zajetí, a to tak, že se jí už od mláděte denně a v pravidelný čas věnujeme. Někteří chovatelé hovoří o hodinách. Nesmí nás zmást, že se k nám bude v prvním měsíci po narození sama lísat. To jí nezůstane, bez dalšího kontaktu se jí vrátí plachost.Stopa je dlouhá až 5 cm a ši- roká od 2,5 do 3,5 cm. Na koncích prstů předních i zadních tlapek jsou dobře patr- né otisky dlou- hých drápků. Stopní dráha veverek je ne- zaměnitelná se stopní dráhou kteréhokoliv jiného u nás volně žijícího savce. jako zajíc.

Některá zvířata si na zimu budují zásobárny potravy. Zásoby si dělá např. veverka nebo krtek. Ptáci také v zimě nespí.

Kde přezimují veverky : Na zimu si veverka staví důkladné hnízdo. Opatří ho tepelnou izolací z rozcupované kůry tak pečlivě, že zatímco venku mrzne, veverka si doma dovede udržovat teploučko jako v pokojíku až 20°C. Mezi nejoblíbenější potravu veverky patří vydatné a chutné oříšky.

Jak chovat doma veverku : Pokud se rozhodnete veverku chovat doma, pak velikost klece (minimálně 80 x 50 x 80 cm) je určitě dobré kompenzovat pravidelným výběhem po bytě. Pobyt mimo klec by se však měl stát pravidelným zpetřením. Dávejte ale dobrý pozor na to, aby se veverka nezranila nebo neutekla.

Jak daleko skočí veverka

Cílovou čáru vyznačte 4 m od startovní čáry. To je vzdálenost, kterou dokáže doskočit veverka, když skáče ze stromu na strom.

Příroda se postupně probouzí ze zimního spánku a ladí se na jaro. Mezi živočichy, kteří se po dlouhodobé hibernaci chystají vrátit k aktivitě, patří také ježci. Ti jsou po zimě vyhublí, žízniví a vyhládlí. Lidé jim mohou pomoci nabrat sílu prostřednictvím misky s vodou nebo granulí.pravý zimní spánek je označována hibernace. Z naší zvěře pravidelně a dlouhodobě hibernují pouze svišť a ježek, z dalších savců, vyskytujících se u nás v přírodě, hibernují ještě na příklad všichni plši, sysel a netopýři.

Proč má veverka ocas : Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý.