Ve třetihorách vyvrcholilo Alpínské vrásnění. Himálaj, Andy, alpsko-karpatská soustava. Srážkami litosférických desek byla vyvolaná silná sopečná činnost. Třetihorní usazeniny najdeme na mnoha místech světa.Plně se rozvinuly rostliny dvou i jednoděložné. Početné byly i jehličnany. V paleogénu střední a severní Evropy hojně rostly magnólie, vavříny, skořicovníky, kafrovníky, duby, palmy, platany či fíkovníky. Ve vlhkých oblastech rostly mohutné bahenní tisovce (Taxodium), v sušších pak sekvoje.Třetihorní jehličnany se v močálech rozkládaly procesem karbonizace (rozklad hmoty za nepřístupu vzduchu, z prvků v biomase zbude uhlík a stopy síry). Tímto procesem z nich za 25 milionů let vzniklo hnědé uhlí.

Co je to Paleogen : Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v Tunisku, svrchní hranice pak k 23,03 mil. let definována severně od Janova v Itálii.

V jaké době žijeme

Dnes žijeme v holocénu, v době kterou považujeme za meziledovou.

Kde je česky masiv : Český masiv součást (troska) evropského variského neboli hercynského orogénu neboli variscid (hercynid); zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo-Přerov-Karviná (za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky) a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska.

Třetihory trvaly bezmála 67 miliónů let. Teplé a mírné klima přetrvává až do eocénu. V oligocénu se vytváří zalednění na Antarktidě a výrazně se ochlazuje. Ke konci oligocénu znovu nastává pozvolné oteplování.

Třetihory skončily před 2 miliony lety.

Jaké vrásnění probíhalo v třetihorách

Ve třetihorách převládaly krytosemenné rostliny a většina rostlin se shodovala s dnešní (recentní) květenou. Po většinu třetihor byla na území Čech teplomilná květena, to se změnilo až ke konci tohoto období.Popis. Třída jehličnany se nyní stala velice různorodou, většinou ji tvoří stálezelené neopadavé stromy, keře nebo liány. Jsou to převážně rostliny statnějšího vzrůstu, které nejsou choulostivé na krátkodobý nedostatek vláhy. Listy mají jehlicovité, šupinovité, hladké nebo zpeřené a dokonce nepřetržitě přirůstající.Oligocén (33,9 Ma – 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu.

Pliocén je geologické období spadající do éry kenozoika. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako terciér (třetihory). Počátek pliocénu je kladen do doby před 5,33 miliony let a končí přechodem ke kvartéru před 2,58 miliony let.

Jak dlouho trvaly starohory : Proterozoikum (algonkium, starohory) označuje eon, který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie.

Co bylo v Prvohorach : Na konci permu (stádium prvohor) došlo k největšímu vymírání organismů v geologických dějinách. Postihlo jak mořský, tak suchozemský život. Na 80% čeledí prvohorních živočichů najednou zmizelo, i když je známo, že náznaky takových životních krizí se objevily již během permu.

Co patří do Ceskeho masivu

Český masiv součást (troska) evropského variského neboli hercynského orogénu neboli variscid (hercynid); zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo-Přerov-Karviná (za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky) a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska.

Český masiv je zbytkem rozsáhlého variského neboli hercynského orogénu (geologické označení pro pásemné pohoří – horstvo), který byl vyvrásněn při variské (= hercynské) orogenezi (vrásnění) hlavně v intervalu mezi 380-300 miliony let před přítomností, tj. v době od středního devonu do svrchního karbonu."Největší vymírání v geologické historii". Konec prvohor je poznamenán velkým vymíráním (96% mořských, 70% suchozemských). Trilobiti se ho ani nedožívají, ale čtyřčetní koráli, někteří brachiopodi, hlavonožci a mnoho dalších skupin je tímto postiženo.

V jakém období žijeme : Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země.