Srnky, jeleni, daňci i divočáci si tak pochutnají třeba na sušených bylinkách, trávě nebo maliní. Je to pro ně přirozená potrava a skvělý zdroj důležitých živin. Zvířata si s tím navíc poradí, i když krmení promokne. Pozor na obiloviny – vhodný je pouze oves.Patří sem především brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny nebo např. siláž. Chcete-li nabídnout krmivo, myslivci i zvěř nejvíce ocení právě seno, kaštany, žaludy, dále třeba dužnaté krmivo, jablka, mrkev či řepu.Proč, to přiblížil myslivec Karel Kolář z Bělé u Turnova, poslechněte si to. Pamatujte tedy, že citrusy ani cukrovinky do krmelců nepatří, kaštany raději pohoďte na zem, zvěř si je najde a nejraději si zvířata dají oves, pokrájená jablka a mrkev.

Co jí mufloní : Potrava. Muflon nepatří mezi vybíravé druhy a spásá i kyselé a tvrdé trávy. V celkovém objemu přijímané potravy tvoří trávy asi 70 %, listí stromů a keřů asi 15 % a polokeře okolo 10 %. Pokud nenajde dostatek vhodně složené potravy, ohryzává kořenové náběhy lesních dřevin, případně kmeny.

Proč se zvířatům dává sůl

Sůl je celoročně k dispozici, aby ji mohla zvěř brát, když potřebuje. Sodík obsažený v soli je velice důležitý pro správnou činnost organismu. Stejně tak ale zvěř potřebuje i další živiny, jako vápník a fosfor, tedy hlavní minerály pro rozvoj kostry a růst paroží.

Čím přikrmovat lesní zvěř : Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!

Odchov srnčátek, kolouchů, muflončat a divokých prasátek se nejlépe daří s pomocí kozího mléka, které má optimální složení. Kravské je třeba trošku upravit. Ideální je zase neslazené mléko kondenzované, které ředíme jako pro předchozí případ, jen vody či čaje dáme trošku víc.

To je signál, že tam zajíci jsou, a že přikrmování potřebují. Právě na taková místa dejte trochu sena (asi tolik, kolik se vejde do plastové tašky), několik jablek nebo mrkev či řepu. Seno nepokládejte přímo na zem, ale vmáčkněte je jako otýpku do těsné rozsochy větví cca 30 – 50 cm nad zemí.

Co jí zajíc v zimě

V zimě okusuje letorosty a ohryzává kůru listnatých dřevin, příležitostně konzumuje různé dužnaté plody a semena. Zpravidla vystačí s vodou obsaženou v přijímané potravě. Popis: Zajíc polní má protáhlé tělo, oválnou hlavu s nápadně dlouhými ušními boltci. Zadní končetiny jsou podstatně delší než přední.Mezi dužnatá krmiva patří ovoce a zelenina. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambor a řepa. Z ovoce to jsou jablka, hrušky nebo meruňky, švestky či špendlíky. V předjaří můžeme zvěři přilepšit jeřabinami, které jim pomáhají s přechodem na zelenou stravu.Recepty z muflona

1. Mufloní guláš
2. Mufloní kýta na česneku.
3. Mufloní svíčková s bylinkovým máslem.
4. Mufloní kýta s jogurtem.
5. Mufloní kýta plněná vejci.
6. Mufloní hřbet v listovém těstě
7. Mufloní plec s kyselou zeleninou.
8. Mufloní hřbet s plněnými olivami.

Mufloní říje probíhá okolo listopadu. Někdy probíhá ještě v prosinci. Říje se projevuje hlasitých, dutými ránami, které jsou slyšitelné na velkou vzdálenost. Jedná se o narážení beranů hlavami do sebe.

Na co pomáhá sůl : Sodík pomáhá udržovat správný tlak a stálost prostředí tekutin v našem těle. Nedostatek sodíku se projevuje únavou, křečemi a nízkým krevním tlakem. Sůl pomáhá udržovat optimální hladinu kyseliny chlorovodíkové pro správné trávení. Základem každé soli je chlorid sodný.

Proč se do všeho dává špetka soli : Sůl ve sladkých pokrmech zintenzivní sladkou chuť, proto se i do sladkých pokrmů (palačinek, bábovek, koláčů apod.) přidává špetka soli.

Co dát v zime do krmelce

Čím a jak v zimě zvěř nejlépe přikrmovat

• Jadrná krmiva – mezi ně řadíme semena jako jsou kaštany, žaludy, bukvice, oves, ječmen, pšenice, žito, kukuřice.
• Dužnatá krmiva – brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny.
• Objemová krmiva – seno, jetel, vojtěška, sušené větvičky stromů jako jsou duby, lípy, vrby apod.

„Pokud nemůžeme dorazit na místo a srnče je v ohrožení např. u rušné silnice, tak nálezců radíme, aby srnče buď přenesli v rukavicích, případně ho zabalili do trávy. Máme vyzkoušené, že to matku neodradí a podle výzkumů je prý schopná mládě přijmout až do 24 od jeho odebrání z přírody,“ vysvětluje Konvalinová.Při nepříznivých klimatických podmínkách, zejména vysoké sněhové pokrývce, se srnčí zvěř pohybuje pouze minimálně a po většinu doby zůstává na omezeném prostoru. Upřednostňuje přitom stanoviště, která jí poskytují zároveň maximální pocit bezpečí, ochranu před nepříznivým počasím a lehce dosažitelnou potravu.

Co žere zajíc v zimě : V zimě okusuje letorosty a ohryzává kůru listnatých dřevin, příležitostně konzumuje různé dužnaté plody a semena. Zpravidla vystačí s vodou obsaženou v přijímané potravě. Popis: Zajíc polní má protáhlé tělo, oválnou hlavu s nápadně dlouhými ušními boltci. Zadní končetiny jsou podstatně delší než přední.