Čím se živí kosi

Nepohrdnou ani ovocem a bobulemi, třeba jablky ponechanými na stromě nebo trnkami, kterými se celou zimu rádi občerstvují. Podobně jako ostatní ptáci jsou kosi od jara do podzimu převážně hmyzožravci, v zimě se pak přeorientují na semena, ořechy a tolik oblíbené ovoce.Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule.

Kdy vylétají kosi z hnízda : Celkový vývoj mláďat od vajíčka po samostatného jedince je poměrně krátký, samice nasedá po snesení druhého vajíčka, ty sama zahřívá po dobu 13 dnů, po vylíhnutí se o ptáčata pečlivě starají oba rodiče, z hnízda vylétají přibližně za 15 až 16 dnů.

Co zobou kosi

Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy.

Jak dlouho se dožije Kos : Samec má černou barvu a svítivě žlutý zobák. Samice je hnědá. Velikostně je kos podobný hrdličce: měří 23–29 cm, váží 75–135 g a rozpětí jeho křídel je 34–39 cm. V přírodě se může dožít věku až 20 let.

Většina drobných ptáků si nejvíce pochutná na výživných slunečnicových semínkách, přidat ale můžete také lněná či konopná semínka, řepku, mák, proso, ječmen, oves nebo pšenici. Velkou lahůdkou jsou pro ptáky drcená jádra vlašských ořechů nebo různé bobule, například sušené bezinky, jeřabiny či plody hlohu.

Péče o ně je časově velmi náročná – každé ptáče je třeba krmit v 10–15minutových intervalech od svítání do soumraku. V letních dnech to činí 60–90 krmení na ptáče a den!

Kde zimuje kos černý

Kos černý je částečně tažný pták. Na zimu odlétají lesní kosi a část kosů městských. Ptáci z Čech a severní Moravy zimují u Atlantiku, jihomoravští kosi odlétají do Středomoří. Ze zimovišť se ptáci vracejí na přelomu března a dubna; do zimovišť odlétají v listopadu.Samec má černou barvu a svítivě žlutý zobák. Samice je hnědá. Velikostně je kos podobný hrdličce: měří 23–29 cm, váží 75–135 g a rozpětí jeho křídel je 34–39 cm. V přírodě se může dožít věku až 20 let.Nejjednodušší rada zní: Nalezená ptáčata vyzvedněte (rukavice mít nemusíte) na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), případně přímo do hnízda, pokud je nablízku. Matka je najde a nakrmí. Ptačí rodiče totiž zajímá pouze obsah hnízda. Vypadlé mládě na zemi přehlížejí a nejeví o ně většinou žádný zájem.

Pokud ptáče otvírá zobáček a žadoní o potravu, můžeme mu jako první pomoc podat pár soust dětského piškotu navlhčeného vodou. Z toho užmouláme malé kuličky (přiměřené velikosti zobáčku ptáčete) a za pomoci párátka či pinzety vkládáme mláděti hluboko do krku, aby je mohlo spolknout.

Co chutná kosům : Velmi snadné je přikrmování kosů. Kosi mají rádi jablka, takže si vezmete libovolné dřevěné prkno, kterým probijete hřebík tak, aby trčel ven. Prkno umístěte kdekoli na otevřené prostranství hrotem hřebíku nahoru (pozor na bezpečnost)!!! Na hřebík nabodněte jablko a můžete kosy pozorovat.

Proč Nekrmit ptáky v létě : Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.

Co mají rádi kosi

Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy.

Kos tahající žížalu z půdy je poměrně časté představení v parcích našich měst. Přes léto jde totiž společně s hmyzem a plži o jeho základní stravu. Nepohrdne však ani různými bobulemi či ovocem. Rostlinnou stravou se živí také přes zimu a doplňuje ji navíc o různé nalezené zbytky.Co rozhodně nesypat Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.

Proč vyhodí mládě z hnízda : Neduživé mládě otec nedlouho po vylíhnutí instinktivně vyhodil z hnízda, aby dvojnásobně větším sourozencům neujídalo cennou stravu, jíž mají čápi v přírodě stále méně. „Ubývá mokřadů se zdroji čapí potravy a hmyzu. Posledním čapím rájem zůstává ohrožená Moravská Amazonie, kde čápi stále hnízdí přirozeně na stromech.