Antwort Co jí sova pálená? Weitere Antworten – Čím se živí sova pálená

Co jí sova pálená?
Sova pálená (Tyto alba) je středně velká sova, na přední straně hlavy má výrazný srdčitý závoj. Synantropní druh; obývá věže kostelů, stodoly a další hospodářské budovy, odkud v noci vylétá na lov do polí a zahrad. Živí se především drobnými savci, v menší míře i ptáky, obojživelníky a hmyzem.Živí se hlavně malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy, jsou specializovány na lov ryb a druhotně mohou požírat i kraby. Kořist uchvacují na zemi do ostrých drápů a často ji polykají vcelku, nestravitelné části (srst, peří, kosti a jiné) pak vyvrhují ve formě vývržků.Potrava. Potravu tvoří hlavně hlodavci, méně ptáci, obojživelníci a drobní savci. Z 4965 obratlovců nalezených ve 237 vývržcích z jižní Moravy a jižního Slovenska bylo 94,6 % savců, 5,2 % ptáků, 0,2 % obojživelníků a o něco méně hmyzu. Ze savců výrazně dominoval hraboš polní, z ptáků vrabec domácí.

Co loví sova : Jeho nejčastější potravou jsou myši a hraboši. Jsou zastoupeni 75 %, počítáme-li každou kořist jako jeden kus. Další nejhojnější potravou jsou krkavcovití ptáci, hlavně šedivky, sojky, kavky a havrani, a to v množství 4,5 %. Pak následují hrabaví ptáci, veverky a ježci.

Jaký zvuk vydává sova

Snad každé malé dítě ví, že sova dělá „hú". Do velké soví rodiny ale patří také sýci, puštíci, výři, kulíšci a další a další členové a jejich hlasové projevy se přece jen od sebe trošku liší. „Hlas kulíška zní jako ú, ú, sýc, to jsou monotónně znějící slabiky stejné hlasitosti pu, pu, pu.

Jak chovat doma sovu : Sovy pro svůj život potřebují velké klece (mnohonásobně větší než papoušci), které by měly být uvnitř v domě, ale i ve venkovním prostoru. Kromě toho musí být pravidelně vypouštěny, aby si mohli zalétat. Velká klec je pro život sovy v domácnosti povinností.

Malinké sovy se dožívají kolem 18 let, střední sovy se dožívají 25 až 40 let a ty největší sovy jako jsou výři se dožívají 60 až 70 let.

Obvykle je sova braná jako symbol moudrosti, ale i magických sil – věštění. Výborně vidí i ve tmě. V přeneseném slova smyslu, i vy brzy prohlédnete, když se setkáte tváří tvář sově. Dokáže zaostřovat na velkou vzdálenost, předvídá věci budoucí, ale to, co jí leží u nohou, nevidí.

Jak vidí sova

Zrak mají sovy velmi citlivý. Jsou schopny zachytit i nepatrné zbytky světla a mohou proto létat a lovit i v podmínkách, kdy nejen člověk, ale ani většina dalších zvířat už nic nevidí. Barvy však sovy rozpoznávají hůře. Přesto však sovy vidí výborně v noci i ve dne.Puštík obecný

Všude, kde je ve městě jen trochu větší park, sad či zahrada se starými stromy, lze od konce ledna večer a v noci zaslechnout hlas, který připomíná něco mezi smíchem a tlumeným kokrháním. To se ozývá sova, která dala čeledi jméno (Strigidae), puštík obecný (Strix aluco).Chovatelem druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči může být fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba. Je-li chovatelem právnická osoba, pak musí stanovit osobu starší 18 let, které bude svěřena péče o zvíře.

Sovy mají vesměs velmi nenápadné „maskovací” zbarvení, navíc jejich výjimečně měkké peří s hřebínkovitým okrajem umožňuje naprosto tichý let. To jim pomáhá nejen při přiblížení k nic netušící kořisti, ale navíc umožňuje orientaci sluchem, kterou by šustot normálních křídel rušil.

Kde sovy nejčastěji hnízdí : Hnízdí v dutinách budov, zejména na farmách, ve stodolách, na půdách domů, dříve i ve věžích kostelů.

Co dělá sova za zvuk : Snad každé malé dítě ví, že sova dělá „hú". Do velké soví rodiny ale patří také sýci, puštíci, výři, kulíšci a další a další členové a jejich hlasové projevy se přece jen od sebe trošku liší. „Hlas kulíška zní jako ú, ú, sýc, to jsou monotónně znějící slabiky stejné hlasitosti pu, pu, pu.

Co dělá sova v noci

Dokonalý zrak a noční vidění umožňuje sovám lov nočních živočichů, především různých hlodavců. Sovy si tak rozdělily lovecký revír s dalšími ptačími lovci, kteří se zaměřili na podobnou kořist, s dravci. Ti loví naopak ve dne, takže si tyto dvě skupiny ptáků nijak nekonkurují.

Puštíci, sýci a kulíšci hnízdí ve stromových dutinách, vytesaných strakapoudy, datly a žlunami. Vhodné dutiny však často nejsou v lesním prostředí v dostatečném počtu a rozptýleny tak, aby vytvářely potřebnou síť hnízdních příležitostí a umožnily cílovým druhům osídlit maximum úživných lokalit.