Srnky, jeleni, daňci i divočáci si tak pochutnají třeba na sušených bylinkách, trávě nebo maliní. Je to pro ně přirozená potrava a skvělý zdroj důležitých živin. Zvířata si s tím navíc poradí, i když krmení promokne. Pozor na obiloviny – vhodný je pouze oves.Patří sem především brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny nebo např. siláž. Chcete-li nabídnout krmivo, myslivci i zvěř nejvíce ocení právě seno, kaštany, žaludy, dále třeba dužnaté krmivo, jablka, mrkev či řepu.Mezi dužnatá krmiva patří ovoce a zelenina. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambor a řepa. Z ovoce to jsou jablka, hrušky nebo meruňky, švestky či špendlíky. V předjaří můžeme zvěři přilepšit jeřabinami, které jim pomáhají s přechodem na zelenou stravu.

Co umí Srnec : Po celý život má srnec ideálně tvar šesteráka. Paroží srnců patří k jednomu z nejvíce variabilních paroží u jelenovitých. Dokáže překvapit různými tvary, ať již danými geneticky, různým poškozením či spontánním růstem.

Co může jíst zajíc

OBECNĚ VHODNÉ KRMIVO

– seno, tráva, luční byliny, zelenina (saláty, zelené natě, mrkev, celer, řapíkatý celer, petržel, řepa, papriky vč. jadřince, okurka, rajče, kedlubna, ředkvičky, ředkev, zelí (jen trošku, může nadýmat!), cuketa, fenykl, brokolice, květák, špenát, řeřicha, a další…)

Co se může nosit do krmelce : Nosit můžeme všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní ve svazcích a podobně. To je nejpřirozenější potrava pro volně žijící zvěř. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř ráda bere.

Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!

Mrkev, krmná řepa – nejlépe pokud je položíte na zem u krmelce a ještě překryjete lehce suchým listím nebo tenkou vrstvou sena. Listí nebo seno chrání mrkev, alespoň částečně, před mrazem a zvěř ji dokáže najít po čichu. Kaštany a žaludy. Nejlepší je, pokud se vynesou do lesa, ke krmelcům ihned po sběru.

Jak vysoko vyskočí srnec

Výška v kohoutku u srnce je 68 až 75 cm. Srnec dobře skáče a plave, pohybuje se velmi opatrně při stálém sledování okolí. V době říje vábí srna srnce pískáním. Srnec má na rozdíl od srny parůžky.10 – 35 kgSrnec obecný / Hmotnost (dospělý/á)Mezi přirozené predátory zajíců patří větší dravci, zejména jestřábi, orli a výři, ze savců větší šelmy, např. lišky nebo vlci. Zajíci preferují suché podnebí.

Některé druhy zeleniny mohou způsobit kvašení v žaludku a ve střevech, a proto mohou králíčky s citlivějším zažíváním nadýmat. Tyto druhy navíc obsahují kyselinu šťavelovou (více viz pod tabulkou zeleniny). Jsou to všechny druhy zelí, brokolice, kedluben (i jeho listy), kapusta a špenát.

Co nedávat Srnkám : Nevhodné jsou pro lesní zvěř zbytky vánočního pečiva či plesnivé ovoce, sdělil dnes ČTK referent ochrany lesa a myslivosti Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Rolinc. Podle něho se lidé o přikrmování lesní zvěře mají poradit s hajným či mysliveckým spolkem.

Kdy začít přikrmovat zvěř : Nejvhodnějším termínem pro zahájení přikrmování srnčí zvěře je konec srpna až začátek září, tedy doba ukončení žní. V této době si srnčí zvěř začíná tvořit energetické rezervy ve formě tukové tkáně na zimní období.

Jak vyhnat srnce ze zahrady

Lidové rady na ochranu zahrady

Zvěř údajně odradí lidské vlasy položené v blízkosti stromů, případně voňavé mýdlo, které můžete nastrouhat a nasypat na inkriminovaná místa, někdo zase vylévá na záhony kávový lógr. Každopádně principem je zvěř odradit pachem, který je jí nepříjemný a varuje ji před přítomností člověka.

Do listopadu se zárodek prakticky nevyvíjí (latentní březost). V květnu až červnu rodí srna obvykle jedno, někdy dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (srnčata). Délka života: Ve volné přírodě se dožívá max. 10 let.10 – 35 kgSrnec obecný / Hmotnost (dospělý/á)

Jak poznat stáří zajíce : Také podle chování můžeme orientačně soudit na věk jedince, starší zajíc je obyčejně opatrnější, rychleji kličkuje, vyhledává si lože na příhodném místě a dříve se do něj vrací pokud byl vyplašen. U ulovených zajíců lze věk rozeznat již mnohem spolehlivěji než u zajíců živých.