Talířovka obrovská (Cyanea capillata), také známá jako medúza žahavá, je největší známý druh medúzy. Vyskytuje se převážně v boreálních (subarktických) vodách Severního ledového oceánu a v severních částech Atlantiku a Pacifiku.Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.Pohybují se pomocí svalových buněk (buňky, které se umějí smršťovat a natahovat). Dýchají celým povrchem těla. Trávení: Jsou draví, kořist loví pomocí žahavých buněk.

Jak se rozmnožují žahavci : Rozmnožování Nepohlavně se žahavci množí pučením či strobilací, pohlavně se navíc množí obvykle jen medúza. Medúzy jsou obvykle odděleného pohlaví a pohlavní orgány jsou umístěny na spodní straně jejich klobouku.

Kdo patří mezi žahavce

Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.

Kolik je druhů medúz : Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

Žahavci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Žijí zejména ve slané, ale i ve sladké vodě. Jsou vybaveni žahavými buňkami, které jim slouží k obraně a lovu. Mají jednoduchou stavbu těla, to je paprsčitě (radiálně) souměrné.

Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.

Jaké je tělo žahavců

Tělo žahavců je radiálně symetrické, nejčastěji podle čísla 4. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea. Mezoglea může být slabě až mohutně vyvinuta, zejména u medúzovců.Živí se planktonem, svoji potravu omráčí žahavými buňkami na svých ramenech. Má trávicí dutinu, která se nazývá láčka, potravu přijímá i vyvrhuje jedním otvorem. Během roku se rozmnožuje pučením a na podzim pohlavně. Dýchá celým povrchem těla a jeho nervová soustava je rozptýlená.Potravou žahavců je plankton a nekton, výjimečně je prokázána i filtrace fytoplanktonu. Velcí medúzovci a korálnatci jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i ryby. U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta symbióza s jednobuněčnými řasami (zoxantelami).

Nejnebezpečnější z medůz jsou však Měchýřovka portugalská a čtyřhranky, které mohou způsobit i úmrtí. Vyskytuje se prakticky ve všech oceánech, od severních moří díky Golfskému proudu až po Nový Zéland.

Jak vypadá žahnutí od medúzy : Požahání může způsobit i mrtvá medúza vyvržená na břeh nebo utržená volně plovoucí chapadla. Při kontaktu s jedem se obvykle dostaví svědění, intenzivní pálení, brnění, někdy ostrá bolest. Kůže je poraněná, naskáčou na ní puchýřky, častá je i vyrážka nebo otok. Může se přidat i nevolnost, zvracení a únava či malátnost.

Jak se jmenuje největší medúza na světě : Největší medúza je zřejmě talířovka obrovská (Cyanea capillata), žijící v severním Atlantiku. Největší nalezení jedinci měli šířku dva metry a délku ramen 36,5 metrů. Délkou překonali i plejtváka, a jedná se tedy o druhého nejdelšího živočicha vůbec po trubýši pochybném.

Co je to Láčkovec

Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci, vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.

Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.Nezmary ničí i někteří plži, např. plovatka bahenní (Limnaea stagnalis), která ovšem poškozuje rostliny. Pokud v akváriu nejsou plži, lze použít chemii – Antihydrin, Gastropex nebo Limacid. Po biologické stránce jsou ale labyrintní ryby jednoznačně nejlepší řešení.

Jaké jsou skupiny žahavců : Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.