CRP testy, kterým se přezdívá také „rychlotesty“ dokáží během několika minut zjistit, jestli se ve vašem těle ukrývá virová nebo bakteriální infekce. Zatímco dříve museli lékaři posílat vzorek krve do klinické laboratoře, dnes si toto vyšetření uděláte i doma.Bakterie způsobují celou řadu bakteriálních onemocnění – např. tetanus, listeriózu, tuberkulózu, choleru, břišní tyfus, mor a mnoho dalších. Bakteriální infekce není totéž co bakteriální onemocnění, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku).Bakteriální infekce jsou léčeny antibiotiky, na rozdíl od virových nemocí, kde antibiotika nezabírají.

Co na bakterie v těle : Po vstupu do našeho těla se bakterie začnou množit a nemoc musí být léčena antibiotiky, což jsou jediné léky, které dokáží bakterie zničit. Antibiotika jsou velmi účinná, jejich nadměrné užívání může mít ale vážné důsledky.

Jak se pozná zánět v těle

Zvýšená hladina bílých krvinek, CRP (C-reaktivní protein) a ESR (rychlost sedimentace erytrocytů) dokáže ukázat na přítomnost zánětu v těle. Mezi další zobrazovací metody pak patří ultrazvuk, MRI nebo CT, které mohou odhalit známky zánětu v konkrétních orgánech nebo tkáních.

Jak vznika bakteriální infekce : Bakteriální infekce je způsobena změnou pH ve vagině. Když dojde ke změně pH, přirozeně se vyskytující příznivé bakterie (laktobacily) ve vaší pochvě mohou být nahrazeny přemnoženými „škodlivými“ bakteriemi, které mohou způsobit bakteriální vaginózu.

Toaleta je nejvíce kontaminovanou oblastí, s největší bakteriální zátěží. Kuchyňské houbičky a utěrky. Může se v nich nashromáždit tolik mikroorganismů jako na toaletě a pouze 20 % domácností ví, jak správně dezinfikovat.

Diagnostika zánětu

Pro správnou diagnostiku zánětu je často nutné provést řadu vyšetření. Základem jsou krevní testy. Zvýšená hladina bílých krvinek, CRP (C-reaktivní protein) a ESR (rychlost sedimentace erytrocytů) dokáže ukázat na přítomnost zánětu v těle.

Kde je nejvíce bakterií v těle

Na povrchu lidského těla a v jeho útrobách žije asi desetkrát více bakterií, prvoků, kvasinek a dalších mikroskopických organismů, než kolik je našich vlastních buněk. Většina z nich obývá střeva, ale pořádná tlačenice je i na kůži, v ústech, v průduškách nebo v pohlavních orgánech.Zvýšená hladina bílých krvinek, CRP (C-reaktivní protein) a ESR (rychlost sedimentace erytrocytů) dokáže ukázat na přítomnost zánětu v těle. Mezi další zobrazovací metody pak patří ultrazvuk, MRI nebo CT, které mohou odhalit známky zánětu v konkrétních orgánech nebo tkáních.Zelenina a ovoce. Doporučujeme především bobulové ovoce, které (s výjimkou jahod) nebývá většinou alergenem, navíc neobsahuje mnoho cukru. Patří sem zejména hrozny, borůvky, maliny, rybíz a ostružiny. Do jídelníčku se také vyplatí zařadit broskve či meruňky a pro pestrost všechny dobře snášené druhy ovoce.

Mezi příznaky infekce patří otok, zarudnutí a bolestivost, hnis vytékající z rány, nepříjemný zápach z rány, závratě nebo také rychlé bušení srdce. Mezi další projevy infekčních onemocnění patří horečka, bolesti hlavy, břicha nebo kloubů, zvracení, průjem, vyrážka nebo také zvětšené uzliny.

Jak se pozná infekce v těle : Mezi příznaky infekce patří otok, zarudnutí a bolestivost, hnis vytékající z rány, nepříjemný zápach z rány, závratě nebo také rychlé bušení srdce. Mezi další projevy infekčních onemocnění patří horečka, bolesti hlavy, břicha nebo kloubů, zvracení, průjem, vyrážka nebo také zvětšené uzliny.

Jak se přenáší bakteriální onemocnění : K přenosu nákazy dochází kontaminovanými potravinami, ve kterých se pomnožily bakterie. Ke kontaminaci potravin dochází dvojím způsobem: a) Primárně, nebo-li intravitálně, což znamená že při výrobě potravin je použito maso, vnitřnosti, krev, vejce nebo mléko nakažených zvířat.

Kde se berou bakterie

Koliformní bakterie se dostávají do vody především ze septiků a městské kanalizace. Dále se mohou do vody dostat splachem odpadů ze zemědělství. Koliformní bakterie mohou vznikat i ve studních rozkladem listí či jiného biologického materiálu. Způsobují běžné střevní potíže, nebo i koliku.

Bylinky, které nám pomohou v boji proti virům: eleuterokok, grapefruit, žampion, šiitake či vrba. Bylinky působící antibakteriálně jsou pak lichořeřišnice, česnek, lékořice či bazalka posvátná.Chronický zánět se projevuje symptomy, které si vůbec nedáme do souvislosti se zánětem. Jsou to únava, bolest v krku, ucpaný nos, častá nachlazení, zažívací potíže- ať už to je nadýmání, průjem či zácpa, dále bolesti kloubů a svalů, psychické obtíže – úzkosti a deprese.

Jak vyléčit zánět v těle bez antibiotik : Záněty podporuje a spouští i dlouhodobá strava bez vitamínů, minerálů a antioxidantů, která zároveň i snižuje imunitu. Bylinkářka Jarmila Podhorná doporučuje na záněty a obzvláště v případě zánětlivého střeva bylinky řimbabu, dangšen, rakytník, anděliku nebo speciální směsi bylin, např.