Černá labuť nebo teorie černé labutě je metaforou popisující důležité neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Tyto události se odchylují od toho, co je běžné, a proto je obtížné je předvídat. Často se objevují snahy tyto události ze zpětného pohledu racionalizovat.

Labuť černá
Podčeleď	husy (Anserinae)
Rod	labuť (Cygnus)
Binomické jméno
Cygnus atratus Latham, 1790

Labuť velká létá s pomalými údery křídel vydávajícími daleko slyšitelný hvízdavý zvuk. Hlas: různé nosové a chrčivé zvuky nebo troubivé volání. U nás si ji můžeme splést snad jen s podobně velkou labutí zpěvnou, která má černožlutý zobák a je výrazně vzácnější.

Co jí labuť velká : Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích jako jsou, Vodní mor kanadský, Stolístek, Růžkatec, Rdest, Okřehek, Závitka, Zblochan, Sítina, Chrastice rákosovitá, nebo Rákos. Občas ji jídelníček zpestří lidé starým pečivem a dalšími zbytky potravy.

Co jí labuť

Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích jako jsou, Vodní mor kanadský, Stolístek, Růžkatec, Rdest, Okřehek, Závitka, Zblochan, Sítina, Chrastice rákosovitá, nebo Rákos. Občas ji jídelníček zpestří lidé starým pečivem a dalšími zbytky potravy.

Proč se nejí labutě : Labutí maso je v současnosti pokládáno za příliš tučné, mistři kuchařského řemesla však upozorňují, že při správné úpravě není jídlo připravované z elegantního bílého opeřence vůbec nezdravé. Olejová pachuť pochází jen z tukové vrstvy mezi kůží a svaly labutě.

Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku. Mláďata jsou šedohnědá, často i bílá. Výskyt na stojatých a pomalu tekoucích vodách. Živí se zejména vodními rostlinami, v zimě, kdy ji lidé ve městech přikrmují, i pečivem a dalšími potravinami.

obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Co Jedia labutě

Labutě jsou přirozenými filtrátory a jejich hlavním zdrojem potravy jsou vodní rostliny, jako jsou řasy, vodní lekníny a různé druhy trav. Pokud chcete labutím dávat další potravu, měli byste zvolit jídlo, které je pro ně zdravé a vhodné.obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku.

obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Proč nedávat kachnám pečivo : Pečivo často obsahuje vysoký podíl soli nebo koření, což kachnám může způsobit zažívací potíže. Nadměrná konzumace může vést k obezitě a nemotivuje kachny k hledání a konzumaci více nutričně bohaté potravy. Kachny tak ztrácí schopnost vyhledání vlastní potravy a spoléhají se pouze na příjem nutričně chudého pečiva.

Proč Nekrmit ptáky pečivem : „Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.

Proč Nekrmit labutě pečivem

„Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.

Pečivem se velmi rychle zasytí a více toho už pak nepozřou. Pečivo ale neobsahuje potřebné vitaminy a minerály, i s plným žaludkem tak ptáci trpí podvýživou. Nejde o žádné spekulace, mláďata mají díky jednostranné stravě nedostatek vitamínu D a také vápníku a často pak trpí křivicí.Kromě toho ptáci ocení:

• obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota),
• zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele),
• nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček,
• rýži vařenou v nesolené vodě.

Jak se jmenuje samec od labutě : Během páření vydává samička hlasité skřípavé zvuky. Poté zase plavou oba ladně vedle sebe s prohnutými krky a svěšenými zobáky. Párek labutí je věrný svému hnízdišti. Labuťák odhání zhruba od času jarního tání ze svého revíru ostatní labutě.