Disociace je mentální proces, který vytváří pocit „odpojení“ od pacientových myšlenek, vzpomínek, emocí, činností a uvědomění si vlastního já.V psychopatologii se disociace projevuje především poruchami integrace funkcí paměti, identity a vědomí, v situacích, kdy se psychika jedince není schopna vyrovnat s určitým psychickým obsahem. Za jádrové symptomy jsou považovány amnézie, depersonalizace, derealizace a narušení identity.Pacienti trpící disociativními poruchami se pro- jevují neobvyklými nebo dramaticky vypadajícími tě- lesnými příznaky, jako jsou záchvaty křečí, amnézie, trans, ztráta citlivosti, porucha vidění, obrna, afo- nie, změna vlastní identity, stavy „posedlosti“ (16).

Co je to did porucha : Disociativní porucha identity (DID), dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti, je mentální porucha vyznačující se disociativními stavy a mnohočetností osobnosti. To je doprovázeno ztrátou paměti, která nesouvisí s běžným zapomínáním.

Co to je disociace

Disociace (latinsky dissociare, česky oddělit) je děj, při kterém dochází ke štěpení molekul nebo komplexů na dvě nebo více molekul, iontů nebo radikálů. Tento proces je většinou vratný. Disociační energie je energie potřebná k rozdělení chemické vazby. Opakem disociace je asociace nebo rekombinace.

Jak se leci disociace : Řada disociativních stavů odeznívá spontánně, bohužel některé mohou chronifikovat. Na místě je vždy podpůrná psychoterapie. Cílená léčba v této skupině poruch je záležitostí dynamické psychoterapie, kognitivně behaviorální terapie nebo hypnózy.

Disociací solí v roztoku (nejčastěji ve vodě) dochází k oddělení kationtů a aniontů. Vzniká elektrolyt, který vede elektrický proud.

V psychologickém kontextu zahrnuje pojem disociace široké spektrum prožitků od lehčí formy odloučení od bezprostředního okolí až po závažnější odloučení od fyzických či emočních prožitků.

Jak poznám že má poruchu osobnosti

Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.Napoví vám následující výčet příznaků, které mohou být důvodem k návštěvě odborníka.

• Potíže se spánkem.
• Snížený zájem o věci, které vás dříve bavily.
• Všechno vás rozčiluje.
• Jste zaplaveni hanbou a pocity viny.
• Vaše chutě se výrazně změnily.
• Pociťujete nadměrnou únavu.
• Neschopnost se soustředit.

Typickými projevy bývají dramatické výkyvy nálad, přičemž často převáží zoufalství, vztek a další negativní afekty. Častým symptomem hraniční poruchy je i sebepoškozování a sklon k abúzu návykových látek.

Duševní nemoc či porucha se u dětí i dospělých projevuje problémy v oblasti nálad a emocí, v oblasti myšlení, pozornosti a paměti a také v chování, sebekontrole. Tyto potíže se často kombinují, komplikují či přímo znemožňují zapojení nemocného do běžného života a přinášejí pocit utrpení pro něho samotného.

Co se děje v mozku při depresí : Pokud člověk trpí depresí, může docházet ke změnám metabolismu v mozku – vzniká zde nerovnováha přenašečů (neurotransmiterů) serotoninu, noradrenalinu a/nebo dopaminu. U depresivních onemocnění, která jsou střídavě spojená s chorobně dobrou náladou (mánií), dochází v mozkovém metabolismu k jiným změnám.

Jak se chová člověk s HPO : Lidé s hraniční poruchou osobnosti jsou velmi citliví na změny v okolí, mohou na ně reagovat velmi prudce a neadekvátně. Mohou se například obávat, že někdo blízký je začne opomíjet. Když se někdo opozdí, byť o několik minut, zahrnou ho nevraživostí a zlobou.

Jak se pozna psychická porucha

Může jít o stále smutnou náladu, pokles sebevědomí, nepřiměřené výčitky, neschopnost prožívat radost, nesoustředěnost, nerozhodnost, celkové zpomalení či naopak napětí a neklid, extrémní únavu, potíže se spánkem (nedostatek či přemíra), sníženou nebo zvýšenou chuť k jídlu a objevit se mohou i sebevražedné myšlenky.

Mezi hlavní příznaky patří chronický pocit psychické únavy a tělesné nemohoucnosti, přehnaná sebekritika a snížená sebeúcta, podrážděnost, negativismus, bolesti hlavy, trávicí obtíže, úbytek či přírůstek váhy, poruchy spánku či zkrácený dech.Efekt antidepresiv na lidský mozek je dlouhodobý a zahrnuje i změny neuroplasticity a neurogeneze, které souvisí s ovlivněním genové exprese. Nejvíce prostudovanými a nejzásadnějšími v mechanismu účinku antidepresiv jsou faktory CREB a BDNF. V poslední době se rovněž pozornost zaměřuje na Fos rodinu nebo NF-κB.

Jak dopadne Neléčená deprese : Deprese patří mezi běžná onemocnění duševního zdraví dnešní populace. Odborníci nyní zjistili, že neléčené letité depresivní stavy mohou vést k neurodegenerativním zánětům mozku. Důkazy poukazují na trvalé biologické změny u lidí, kteří trpí depresí více než deset let.