6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.7. Předložky Spojují se se jmény z, od, bez(e), o, na, nad, pod, pro, ve 8. Spojky Spojují slova nebo věty a, i, protože, ale, aby, že…

Jaké jsou příslovce : Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.

Co je za slovní druh doma

Pamatujte si tedy, že mezi příslovce patří také slova jako: doleva, doprava, dolů a dole, nahoru a nahoře, vlevo, vpravo, domů a doma, tady, zítra, včera, občas, někdy. často, vždy.

Jak se ptát na příslovce : Příslovce. Tento slovní druh vyjadřuje bližší okolnosti děje, proto rozvíjí sloveso, kterým se na něj ptáme. Hlavní otázky jsou tedy: kam, kdy, kde a jak.

Pamatujte si tedy, že mezi příslovce patří také slova jako: doleva, doprava, dolů a dole, nahoru a nahoře, vlevo, vpravo, domů a doma, tady, zítra, včera, občas, někdy. často, vždy.

Spojka podřadicí (hypotaktická)

Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.

Jak se ptáme na částice

Částice. Vyjadřují pocity, přání a postoje mluvčího. Nejsou žádným větným členem. Studenti si je často pletou s příslovci a se spojkami, ale částice nespojují slova ani věty a nelze se na ně zeptat jako na příslovce.Předložky stojí vždy před nějakým podstatným jménem, jsou s ním ve spojení. S tímto jménem vždy vyjadřují nějaký vztah, například kde něco je (na zahradě), kdy se něco stane (za chvíli) a podobně. Někdy může mezi předložku a podstatné jméno vstoupit jiné slovo, předložka je ale i tak spojena s podstatným jménem.Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí

Předložky dělíme na vlastní (též primární), které nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu (např. do, v, před) a nevlastní (též sekundární), které mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem (např. během, blízko).

Co je pak za slovní druh : Mezi částice patří například: ano, ne, kéž, nechť, což, pak, jen apod.

Co je ale za slovní druh : 3) Spojky (Konjunkce)

– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)

Jaké jsou částice

Rozdělení částic

Podle původu částice dělíme na: Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano. Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.

Elementárními částicemi této skupiny jsou fermiony, konkrétně leptony (např. elektrony, pozitrony, miony, neutrina) a kvarky. Z nich jsou složeny další látkové subatomární částice – mezony a hadrony (např. protony, antiprotony, neutrony apod.)Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k , u) a sekundární (též nepůvodní, např. kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.

Jaké jsou předložky nevlastní : Předložky dělíme na vlastní a nevlastní. Vlastní předložky nemohou být jiným slovním druhem (k, u, při). Nevlastní předložky vznikly z jiných slovních druhů, proto mohou být i jiným slovním druhem (kolem, mezi, místo, vedle, skrz).