Právní předpis je pramen práva, označovaný také jako normativní právní akt, který je jednostranně vydán orgánem veřejné moci a který obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem jako obecně závazných pravidel chování nebo jejich složek.Platnost právních předpisů

Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.Právní odvětví je autonomní část právního řádu. Ten se sice především skládá ze všech platných právních norem, lze ho ale teoreticky rozdělit i na větší celky, přičemž základním dělením, pocházejícím již z dob římského práva, je dělení na právo veřejné (ius publicum) a právo soukromé (ius privatum).

Co je to zvláštní právní předpis : Zvláštní právní předpis – takový termín označuje odkaz na jiný právní předpis, než v ten, ve které je odkaz uveden. Pokud tedy součástí konkrétního zákona bude norma, která se odkazuje na jiný (například dříve vydaný) předpis, pak se označí jako zvláštní.

Co obsahuje právní předpis

Prvky právního řádu – ať už horizontálního, vertikálního nebo teritoriálního – jsou jednotlivé právní předpisy. Mezi právní předpisy pak řadíme ústavní zákona, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení obcí a nařízení krajů.

Jaké jsou druhy právních norem : Podle povahy regulace (či podle povahy dispozice) můžeme rozlišit právní normy dovolující, zakazující a přikazující. Ty se odlišují podle normativní modality a důležité uvědomit si, že byť je ustanovení často důležitým kritériem pro takové určení, někdy samo nestačí a je nutné použít další informace.

Mezi právní předpisy pak řadíme ústavní zákona, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení obcí a nařízení krajů. Dále mohou zastupitelstva obcí a kraji vydávat v rámci své samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky.

(5) Návrhy právních předpisů, včetně věcných záměrů zákonů, zařazené v elektronické knihovně eKLEP informačního systému ODok Úřadu vlády (dále jen „elektronická knihovna“), se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické knihovně eKLEP pro veřejnost informačního systému ODok Úřadu vlády (dále jen „ …

Co tvoří právní rád

Právní řád tvoří všechny právní normy ve státě. Je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních norem. Jejich důležitost, to je právní síla a z toho vyplývající vyšší nebo nižší postavení v právním řádu, záleží na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývá.Obce mohou vydávat vlastní právní předpisy. Právní předpisy vydané v samostatné působnosti obce se nazývají obecně závazné vyhlášky (dále též „OZV“) a právní předpisy vydané v rámci přenesené působnosti se nazývají nařízení. Místní působnost OZV je vymezena územím obce1, která ji vydala.Právní předpisy jsou v českém právu, které je tzv. právem psaným, základními prameny práva. Platí, že každý předpis má svou určitou právní sílu, formu a její náležitosti, způsob vzniku a osoby, které mohou právní předpis přijmout a nezbytnými vlastnostmi každého právního předpisu jsou platnost a účinnost.

Obecně je subjekt tím, kdo s právní normou nakládá, kdo ji vytváří, kdo ji aplikuje atp. Subjekt je tím, kdo svou vůlí vytváří a posléze uskutečňuje pravidla, kterými se lidé mají ve společnosti řídit. Vzhledem k tomuto vymezení subjektu lze rozlišit dva druhy subjektu: normotvůrce a adresát.

Jak se označují právní předpisy : Prvky právního řádu – ať už horizontálního, vertikálního nebo teritoriálního – jsou jednotlivé právní předpisy. Mezi právní předpisy pak řadíme ústavní zákona, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení obcí a nařízení krajů.

Co jsou podzákonné právní předpisy : Podzákonné právní normy mají nejrůznější názvy a jsou vydávány růz- nými institucemi. Tyto instituce musí mít k jejich vydávání zákonné zmocnění. Mezi podzákonnými právními normami navzájem už žádný vztah vyšší či nižší právní síly neexistuje, všechny druhy provádě- cích předpisů mají stejnou právní sílu.

Kdo vydává podzákonné právní předpisy

Stát jim propůjčuje legitimitu. Stát určuje předpisem nejvyšší právní síly (například Ústavou České repub- liky), které instituce a orgány budou vydávat právní předpisy nižší právní síly, tedy zákony a jejich prová- děcí předpisy (podzákonné právní normy).

V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.Podle absolutní právní síly se v českém právním řádu rozeznávají primární (zákonné) předpisy, kterými jsou ústavní zákony, zákony a zákonná opatření Senátu, a sekundární (podzákonné) předpisy, které jsou přijímané bezprostředně podle ústavy (právní předpisy vlády a prezidenta republiky) a přijímané na základě …

Jaká je struktura právní normy : Struktura právních norem. Právní norma zpravidla bývá pojímána jako soustava tří navazujících složek (částí): hypotézy, dispozice a sankce.