Oxid sírový vzniká přirozeně oxidací oxidu siřičitého a v plynné fázi je hlavní příčinou vzniku tzv. kyselých dešťů, které vedly koncem 20.Kyselý déšť ze sopky vzniká, když se v kapkách dešťové vody rozpustí kyselina sírová a kyselina dusičná. Obě kyseliny vznikají reakcí oxidu siřičitého a oxidu dusičitého s vodou. V důsledku toho dosahuje kyselost vodních srážek výrazné hodnoty 3,5 až 5,5 oproti normální hodnotě pH vody kolem 6,5.Nejvýznamnější z nich jsou kyselina sírová a dusičná. Obě vznikají chemic- kými a fotochemickými reakcemi v atmosféře z oxidu siři- čitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx).

Jak Kyselý déšť pusobi na cloveka : Další formy kyselého deště jsou mokré – mlha, smog, sníh, kroupy nebo suché – popel, kouř. Jak působí kyselé deště na – lidské zdraví – vdechování oxidu siřičitého způsobuje onemocnění dýchacích cest, např. chronický zánět průdušek, alergie, infekce dýchacího ústrojí, astma a rozedmu plic.

Jak vzniká oxid dusičitý

V plynném stavu jde o červenohnědý agresivní, prudce jedovatý plyn, v kapalném stavu je to žlutohnědá látka, která tuhne na bezbarvé krystaly. Vzniká ve spalovacích motorech oxidací vzdušného dusíku za vysokých teplot. V ovzduší patří oxid dusičitý k plynům, které způsobují kyselé deště.

Co dělá oxid uhličitý : V přirozeném prostředí se jeho koncentrace pohybuje okolo 400 ppm, ve vyšších koncentracích může v uzavřených místnostech vést ke vzniku takzvaného vydýchaného vzduchu a způsobovat bolesti hlavy, závratě a únavu. Velmi vysoká koncentrace může způsobit křeče, kóma a dokonce i smrt.

K tomu, aby se výskytu kyselých dešťů úplně zabránilo, by bylo třeba výrazně omezit pohon automobilů na benzín a naftu. Také by bylo třeba postupně zmenšovat množství uhelných elektráren v severních Čechách, protože ani po modernizaci se nejedná o čisté zdroje energie.

Vliv smogu na kyselé deště

Kyselý déšť vzniká, když se do ovzduší dostávají spolu se zplodinami a kouřem také jedovaté látky jako oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto látky se vysoko ve vzduchu vážou s vodní párou obsaženou v mracích a takto vzniká kyselina sírová a dusičná.

Co způsobuje oxid dusný

Ukazuje se, že existují dlouhodobé účinky chronického užívání oxidu dusného, zahrnující nervové poškození a poruchu tvorby krvinek, zřejmě v souvislosti s přítomným deficitem vitaminu B12. Dlouhodobější inhalace této drogy zhoršuje psychomotorické funkce, kognitivní funkce, učení a paměť.Ačkoli je dusík netoxický a inertní, může ve vysokých koncentracích způsobit dušení z nedostatku kyslíku. Kromě toho kontakt s kapalným produktem může způsobit chladové a mrazové popáleniny.Při jeho nízkých koncentracích může zdravý člověk pociťovat únavu a bolest hlavy , člověk se srdečními problémy „tíži“ či bolest na prsou. Při vyšších koncentracích dochází k poruchám vidění a koordinace, silným bolestem hlavy, závratím, zmatečnému chování a může být pociťována žaludeční nevolnost.

1. Čidlo kyselosti připojíme k LabQuestu, automaticky tak dojde k rozpoznání čidla a přednastavení experimentu (doba měření 2 minuty, vzorkování 1 vzorek za 2 s neboli 0,5 Hz). Hlavici čidla vyjmeme ze skladovacího roztoku (pozor, ať lahvičku s roztokem nevylijeme!), opláchneme a ponoříme ji do sklenice s vodou.

Jak vzniká N2O : Oxid dusný je přirozenou součástí koloběhu dusíku, přirozeně vzniká především díky mikrobiálním procesům nitrifikace a denitrifikace v půdě a vodě. Antropogenní zdroje oxidu dusného jsou především aplikace dusíkatých hnojiv, chemický průmysl a spalovací procesy. Trvale rostou emise oxidu dusného ze silniční dopravy.

Co je těžší dusík nebo kyslík : O bodu varu rozhodují zejména hmotnost atomů či molekul dané látky a poté interakce mezi nimi. Protože kyslík má těžší molekulu než dusík, bude mít vyšší tva bude tedy destilovat později.

Jak vypada dusík

Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale má řadu jiných zajímavých vlastností. Můžeme si za pomoci kapalného dusíku vyrobit speciální raketky.

Jak a kde vzniká oxid uhličitý (CO2) a oxid uhelnatý (CO) Oxid uhličitý (CO2), dříve nazýván kysličník uhličitý, vzniká zejména během dýchání, ale i dalších biochemických procesů. Produkují jej fotosyntetizující rostliny i mikroorganismy, vzniká také při spalování. Je tedy přirozenou součástí ovzduší.Lehčí otravy se projevují bolestmi hlavy, bušením krve v hlavě, tlakem na prsou, závratěmi. Dostavuje se nevolnost případně zvracení. Při těžších otravách oxidem uhelnatým je typický sklon k mdlobám, slabost a zvýšení tělesné teploty.

Jak skodi kyselé deste : Vliv smogu na kyselé deště

Kyselý déšť vzniká, když se do ovzduší dostávají spolu se zplodinami a kouřem také jedovaté látky jako oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto látky se vysoko ve vzduchu vážou s vodní párou obsaženou v mracích a takto vzniká kyselina sírová a dusičná.