Potrava je rostlinná, a to části rostlin, semena, kořeny, cibulky a oddenky, kůra stromů a semena plevelů. Často si tvoří zásobárny v hnízdním systému. Rozmnožování začíná nejčastěji v časném jaru v březnu a končí asi v říjnu.Popis. Hraboš polní je dlouhý 9-15 cm, s krátkým válcovitým ocasem (30-40% délky těla) a malýma okrouhlýma ušima, které jsou téměř celé ukryté v srsti. Srst mají různě zbarvenou, od hnědavě šedé přes nažloutlou, narezavělou nebo skořicovou až k téměř hnědé nebo šedohnědé. Břišní strana bývá zpravidla světlejší.Doporučujeme využít gel Stop škůdcům, abyste identifikovali výskyt hrabošů. Jednoduchá likvidace hrabošů polních je za užitím nástrahy Norat ATG granule na hraboše. Úspěšnějším produktem je však gel Superior Energy Universal proti hrabošům polním, ve kterém jsou obsaženy neodolatelné pochoutky.

Jak dostat hraboše ze zahrady : Přírodní metodou sloužící proti hrabošům je pěstování rostlin, které jim nevoní. Vysaďte na záhony mezi zeleninu afrikány, pryšce nebo česnek, ke stromkům zasaďte voňavé bylinky, jako jsou rozmarýn, máta nebo meduňka. Hlodavcům aroma těchto bylin velmi vadí, takže se takovým místům často vyhýbají.

Kde žije hraboš polní

Hraboš polní je rozšířen na území kontinentální Evropy. Nevysky- tuje se v Irsku, Velké Britanii, chybí na většině území Pyrenejského a Apeninského poloostrova, chybí při pobřeží Jadranu i na větší části území Řecka a Bulharska, zcela chybí na středomořských ostrovech a v Turecku.

Jak dlouho žije hraboš polní : Samice tudíž mohou mít mláďata již asi ve 35 dnech věku. Hraboši se v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Hraboš polní se dožívá věku kolem dvou let.

Krtek či hraboš nechávají vstupní otvory do podzemního systému chodeb otevřené. Hryzec ne – nesnáší průvan.

Naše babičky vyháněly hraboše v zeleninových záhonech snítkami máty a nedaly dopustit ani na afrikány, pryšce, laskavce či česnek.

Kdo se živí hraboši

sovy pálené mají více mláďat, která jsou v současné době stále ještě na hnízdech. Pokud se nyní najednou rapidně sníží počty hrabošů, bude to znamenat negativní zásah do jejich potravního řetězce. Hraboši se živí také lišky, kuny, divoká prasata a jezevci, kteří díky tomu působí menší škody na drobné zvěři.N o r y hraboše polního tvoří jednoduché chodby vedoucí do kulo- vitého hnízda, uloženého 20 – 30 cm pod povrchem. Na povrchu od ústí nory vybíhají cestičky směrem ke zdrojům potravy, kde zbytky potravy tvoří tzv.Hraboš hloubí malé, oválné chodby a zanechává často množství malých děr, čímž značně poškodí trávník. U vchodů do jeho chodeb často bývají kupky vyhrabané hlíny a na povrchu půdy jsou mezi jednotlivými vchody vyšlapané cestičky. Během zimy žere rád kořeny a kůru dřevin.

Hryzec ne – nesnáší průvan. „Dalším znamením, že máte v zahradě hryzce, jsou škody na zelenině a ovocných stromech, kterým okusuje kořeny – především stromky do 5 let věku dokáže tímto způsobem zcela zlikvidovat,“ vysvětluje Mařík.

Co proti Hryzcům : V boji proti hryzci však lze vyzkoušet řadu různých metod: z kategorie „babské rady“ můžete vyzkoušet líh, kdy v pravidelných intervalech nalijete doušek do každého otvoru nory. Zároveň lze vyzkoušet výsadbu rostlin, které údajně hryzcům „nevoní“. Patří k nim řebčík královský, pryšec skočcový, užanka lékařská a česnek.

Co nemá rád Hryzec : Hryzec ne – nesnáší průvan. „Dalším znamením, že máte v zahradě hryzce, jsou škody na zelenině a ovocných stromech, kterým okusuje kořeny – především stromky do 5 let věku dokáže tímto způsobem zcela zlikvidovat,“ vysvětluje Mařík.

Jak vypudit ze zahrady hryzce

V boji proti hryzci však lze vyzkoušet řadu různých metod: z kategorie „babské rady“ můžete vyzkoušet líh, kdy v pravidelných intervalech nalijete doušek do každého otvoru nory. Zároveň lze vyzkoušet výsadbu rostlin, které údajně hryzcům „nevoní“. Patří k nim řebčík královský, pryšec skočcový, užanka lékařská a česnek.

Stále se vracející hryzce se vyčerpaní zahrádkáři obvykle snaží vyhubit trvale. Na menších zahradách se osvědčily klasické pastičky na myši, jako návnada kousek jablka, který je nutné dobře upevnit či dokonce přivázat. Těsně před norami fungují i větší pasti na krysy, s návnadou i bez.Stále se vracející hryzce se vyčerpaní zahrádkáři obvykle snaží vyhubit trvale. Na menších zahradách se osvědčily klasické pastičky na myši, jako návnada kousek jablka, který je nutné dobře upevnit či dokonce přivázat. Těsně před norami fungují i větší pasti na krysy, s návnadou i bez.

Co nemá rád hryzec : Hryzec ne – nesnáší průvan. „Dalším znamením, že máte v zahradě hryzce, jsou škody na zelenině a ovocných stromech, kterým okusuje kořeny – především stromky do 5 let věku dokáže tímto způsobem zcela zlikvidovat,“ vysvětluje Mařík.