Jak poznáme tropy

tropus	vysvětlení
metafora	přenesení významu na základě vnější skutečnosti
metonymie	přenesení významu na základě vnitřní souvislosti
personifikace	polidštění
přirovnání	přirovnání k něčemu, často za použití „jako“

Dělí se podle slovní zásoby a dále podle obrazného pojmenování:

• epiteton constans a ornans.
• metafora.
• personifikace.
• oxymóron.
• metonymie.
• pleonasmus.
• apostrofa.
• gradace.

BÁSNICKÉ PROSTŘEDKY:

• personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá
• přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš
• metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.

Co jsou to figury v literatuře : Figura znamená většinou opakování některých částí textu anebo nějakou hrátku se slovosledem. Najdete ji spíš v poezii než v próze (lomítka u příkladů znamenají nový verš).

Co je to metafora příklad

Zopakujme si, co už umíme: Metafora – metafora je přenesení významu na základě podobnosti tvarové (oko, ucho, zub, lopatka, koleno, čočka, řasa, kloub, bubínek, kovadlinka ….) Metonymie – nemá podobnost tvarovou, ale jinou, vnitřní (sladkost, vláda, stráž, diesel, manšestr, kašmír….)

Jak se pozná metafora : Jak metaforu poznáme Představme si, že v daném jazyce má každý předmět své pojmenování – označujeme ho konkrétním slovem. My toto pojmenování použije u jiného předmětu – u takového, který je s daným předmětem (vizuálně, symbolicky) podobný.

Existují ale mezi nimi oblíbené stálice, které se používají v literatuře už od nepaměti a hojně se využívají dodnes. Zjednodušeně řečeno, figury jsou umělecký prostředek, který využívá slova a jednotlivá písmena. Ty pak různě kombinuje, vynechává nebo opakuje, aby bylo dosaženo určitého účinku na čtenáře.

Anafora (řecky znovuuvedení) je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět (výjimečně je za anaforu také pokládáno opakování začátků některých veršů ve sloce). Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.

Jaké jsou typy rýmů

Druhy rýmů: sdružený rým (schéma AABB), střídavý rým (schéma ABAB), obkročný rým (ABBA), přerývaný rým (ABAC nebo ABCB) postupný (ABCABC), tirádový (AAAAAA…)Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti.V textové lingvistice, stylistice a syntaxi je anafora typem endoforické (vnitrotextové) reference, která odkazuje k něčemu již řečenému: Byl jeden král a ten měl tři dcery. Slova král a ten odkazují k téže entitě.

Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.

Co je to metafora : Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.

Co je to jazykový prostředek : Knižními jazykovými prostředky rozumíme slova, jež pociťujeme jako vysoce spisovná. Umělecké tvorbě, v níž se často používají, dodávají podtext jakési vznešenosti. Zastaralými jazykovými prostředky označujeme výrazy, které se používaly v minulosti. Často jim ještě rozumíme, ale již je aktivně nepoužíváme.

Co je to umělecký styl

Umělecký styl je způsob psaní textu, který používají zejména spisovatelé. Zaměřuje se na funkci poznávací, estetickou a osobitost vyjádření.

Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!

Co je to vnitřní rým : Jako forma aliteračního verše byl užíván také verš s vnitřním rýmem, tedy takový verš, v němž se neopakuje pouze počáteční hláska slova, ale celá počáteční slabika. Většinou tady není používán tónický verš, ale verš sylabotónický či sylabický.