se značí n, vyjadřuje energii elektronu. Nabývá hodnot 1 až 7. Orbitaly, které mají stejné hlavní kvantové číslo, tvoří jednu elektronovou vrstvu. Atomy dosud známých prvků obsazují elektrony 7 elektronových vrstev, které se označují čísly 1 až 7 nebo písmeny K,L,M,N,O,P,Q.je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.Pravidlo : Orbitaly se zaplňují v pořadí rostoucí hodnoty součtu . Pokud je možno stejné hodnoty dosáhnout více způsoby, např. obsazuje se napřed orbital s nižším hlavním kvantovým číslem (v tomto případě orbital 3d).

Jaký tvar má Orbital p : Orbital p (l = 1) má tvar dvou rotačně symetrických laloků, vzájemně středově symetricky vybíhajících od středu atomu do směru vybrané souřadné osy (v každém laloku má vlnová funkce jiné znaménko). Magnetické číslo může nabývat hodnot m = −1,0,1, orbital je tedy 3× degenerovaný.

Co je to Orbit

Oběžná dráha nebo orbita je trajektorie ve tvaru uzavřené křivky, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy. Po oběžné dráze obíhá např. planeta, měsíc, asteroid, nebo kometa při oběhu kolem centrálního tělesa.

Jak jdou za sebou orbitaly : Na základě tohoto principu a znalosti alternativního vyjádření vedlejšího kvantového čísla l pomocí názvu orbitalu je zřejmé, že pořadí zaplňování orbitalů je toto: 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s 5f 6d 7p … Např. orbital 4s se zaplní dříve než orbital 3d.

Neutron. Neutron je elektricky neutrální částice rozměrově přibližně stejná s protonem. Počet neutronů v jádře udává neutronové číslo – N' a počet nukleonů v jádře (tzn. protonů + neutronů) udává nukleonové číslo – A.

Z toho Rutherford usoudil, že v atomu musíme rozlišovat mezi dvěma částmi. Téměř celá hmota atomu je soustředěna ve velmi malé oblasti s kladným nábojem (jádro), oblast kolem jádra má záporný náboj a zanedbatelnou hmotnost (elektronový obal).

V jakém pořadí se zaplňují orbitaly

Orbitaly se tedy zaplňují v pořadí: 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s … Z uvedených poznatků je možné zapsat elektronovou konfiguraci libovolného chemického prvku či iontu.Tvoří je tyto kosti: kraniálně os frontale, laterálně os zygomaticum, kaudálně maxilla, která vybíhá mediálně až k čelní kosti svým processus frontalis.Elektrony (e-) jsou subatomární částice, které nesou záporný náboj. Nacházejí se v elektronovém obalu, který obklopuje atomové jádro. Elektronový obal zabírá většinu prostoru atomu, ale podílí se jen nepatrně na celkové hmotnosti atomu. V elektroneutrálním atomu je počet elektronů roven počtu protonů.

Elektronu se kolem jádra nepohybuje po přesně daných drahách, jeho umístění v atomovém obalu tak lze udat jen s určitou mírou pravděpodobností. Prostor, ve kterém se nachází elektron s určitou mírou pravděpodobnosti (většinou 95 %), se nazývá orbital.

Co je to Vakantní orbital : Existencí tzv. vakantních orbitalů (→ orbitalů, jenž neobsahují elektrony, mají však stejné n jako zaplňené orbitaly) a dodáním energie lze vaznost zvětšit tím, že elektron vystoupí na vyšší energetickou hladinu (! stejné n, vyšší l). To dovoluje atomu poskytnout více nepárových elektronů a tím i větší vaznost.

Co je proton a neutron : protony jsou kladně nabité částice, zhruba 1836krát hmotnější než elektrony, neutrony jsou elektricky neutrální částice, jen o trochu hmotnější než protony.

Co je těžší proton nebo elektron

Proton je asi 1800 krát těžší než elektron. Neutrony: Jedná se o elektricky neutrální částice, tzn. částice, co nemají žádný náboj. Hmotnost neutronů je přibližně stejná jako hmotnost protonů.

Prostor, ve kterém se nachází elektron s určitou mírou pravděpodobnosti (většinou 95 %), se nazývá orbital. Pro popis konkrétního elektronu v atomovém obalu se využívají kvantová čísla – hlavni (n), vedlejší (l), magnetické (m) a spinové (s).Oběžná dráha nebo orbita je trajektorie ve tvaru uzavřené křivky, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy. Po oběžné dráze obíhá např. planeta, měsíc, asteroid, nebo kometa při oběhu kolem centrálního tělesa.

Co je nejdelší kost v těle : Prototypem kosti, jak si ji běžně představujeme, je dlouhá kost. Typickým zástupcem dlouhých kostí je například kost stehenní, což je zároveň největší kost v lidském těle.