Obsahuje značné množství různorodých právních norem řešících například územní rozdělení státu, správní řízení, přestupky, správu daní a poplatků, správu školství, správu zdravotnictví a další. Správní právo není upraveno nějakým jednotlivým základním předpisem (zákoníkem – kodexem).Správní právo můžeme rozdělit na hmotné a procesní. Hmotné právo upravuje konkrétní právní vztahy a procesní právo upravuje práva a povinnosti účastníků správního řízení nebo jiného typu řízení, které je vedeno orgány veřejné správy – např. řízení přestupkové.Správní řád je zákon, který obsahuje obecná pravidla pro postup úřadů, zejména v situacích, kdy o něčem rozhodují. V takovém případě mluvíme o správním řízení.

Co je to správní akt : Správní akt je konkrétní správní úkon (rozhodnutí), kterým vykonavatel veřejné správy v konkrétním případě řeší právní poměry jmenovitě určených osob (adresátů).

Co je předmětem správní vědy

Předmětem správní vědy jsou správní skutečnosti, kterými se rozumí zejména úkoly veřejné správy, její organizace, pracovníci a funkcionáři, správní jednání, rozhodovací procesy, reformy modernizace, vztahy k okolí.

Na co se vztahuje správní řád : Správní řád se aplikuje na všechny oblasti, ve kterých o právech a povinnostech osob rozhodují orgány veřejné moci. Jeho ustanovení se použijí tehdy, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (zásada subsidiarity správního řádu).

Pramenem správního práva je značné množství obecně závazných předpisů z různých oblastí života, z nichž nejdůležitější je Ústava, zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o správním řízení, zákon o policii ČR apod.

Správní řízení je definováno v ustanovení § 9 SŘ jako postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba taková práva nebo povinnosti má, anebo nemá.

Co je to správní rozhodnutí

Rozhodnutí ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) je jednostranný úkon, kterým správní orgán v konkrétním případě autoritativně upravuje právní poměry individuálně určených adresátů, stojících mimo organizační strukturu veřejné správy.Státní správu vykonávají státní orgány. Veřejnou správou lze chápat jako: správa území, státu, kraje, obce. správa věcí, ke kterým má veřejnost vlastnická práva.Typicky jde v českých podmínkách o nařízení vlády, obecně závazné právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, obecně závazné vyhlášky krajů a obcí v samostatné působnosti, nařízení krajů a obcí ve věcech přenesené působnosti.

V rámci správního řízení správní orgán shromažďuje podklady pro vydání správního rozhodnutí. Podklady pro vydání správního rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, listiny, dále také stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů.

Jaké jsou druhy správního řízení : Správní řízení může být zahájeno dvěma způsoby. V prvním případě dochází k zahájení z moci úřední, tedy z iniciativy správního orgánu. Takové řízení může být zahájeno i na podnět veřejnosti, není to ovšem podmínkou. Druhým způsobem je poté přímé zahájení správního řízení na žádost některého z účastníků.

Co to je prameny práva : Je to soubor sepsaných pravidel psaných spisovným úřednickým jazykem a je hmotnou normou nehmotných pravidel. Dalším psaným pramenem práva jsou právní smlouvy, ty jsou používány primárně v mezinárodním právu. Nepsaný či soudcovský pramen práva je již zmíněný obyčej a judikatura či precedenty.

Jak probíhá správní řízení

Správní řízení probíhá obvykle písemně. S úřadem ale můžete jednat (například podat žádost) i ústně. O každém Vašem ústním jednání s úřadem ale musí být sepsán protokol, aby o tomto jednání existoval písemný záznam. V protokolu najdete zejména co, kdy, kde a jak probíhalo a které osoby včetně úředníků se účastnily.

Jsou jimi označení „rozhodnutí“ nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.Rozsáhlá a různorodá věcná působnost veřejné správy prakticky vylučuje charakterizovat její funkční vymezení taxativním výčtem. Proto se definuje negativně, tedy čím se nezabývá. Veřejná správa představuje činnosti, které nejsou vykonávány orgány moci zákonodárné, soudní a vládní.

Kdo vykonává veřejnou správu : Přímou státní správu vykonávají bezprostředně státní orgány, tedy jednotlivé organizační složky státu. Ze systémového hlediska můžeme rozlišovat vnitřní a vnější zaměření činnosti státní správy. 9 Toto členění vychází z toho, zda jsou úkoly státní správy vykonávány pouze mezi orgány státní správy, anebo též navenek.