Psychopedie je speciálně pedagogickou disciplínou, která se zabývá výchovou, vzděláváním a integrací osob s mentálním handicapem. Psychopedie spolupracuje s obecnou pedagogikou, biologií, psychologií, neurologií, pediatrií, sociologií a filozofií.Obor speciální pedagogiky – zabývá se rozumově postiženými jedinci. Cílem je maximální rozvoj a maximálně možná integrace. Název pochází z řeckého psýché (duše) a paidea (výchova). Předmětem psychopedie je rozvoj, výchova a vzdělávání dětí (mládeže, osob) s mentálním postižením (mentální retardací).Psychopedie, jako jeden z humanitních oborů, se zabývá klienty nejen s mentální retardací, ale také s poruchami duševními – od pervazivních vývojových poruch po klienty se schizofrenií, afektivními poruchami a jejich kombinací.

Jaký je rozdíl mezi mentálním postižením a mentální retardací : Mentální retardace, neboli mentální postižení, je trvalé snížení inteligence v důsledku organického poškození mozku. Retardaci tedy nelze léčit, protože nejde o nemoc, ale trvalý fyziologický stav (zaostalý vývoj rozumových schopností, odlišný vývoj některých psychických vlastností, poruchy ve schopnosti adaptace).

Co je to porucha intelektu

Porucha intelektu (vývojová porucha intelektu) Je charakterizována deficity všeobecných duševních schopností, jako jsou uvažování, schopnost řešit problémy, plánování, schopnost abstraktního myšlení, úsudek, studium a učení se na základě zkušenosti.

Co je lehká mentální retardace : Lehká mentální retardace (IQ = 50 – 69)

Ve srovnání se zdravými dětmi je dítě málo zvídavé a vynalézavé. Postižení mají omezené logické, abstraktní a mechanické myšlení, slabší paměť a opožděnou jemnou a hrubou motoriku. Mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesná postižení či epilepsie.

Psychopedie – pochází z řeckého psýché (duše) a paidea (výchova). Psychopedie je nejmladší speciální disciplína. Vznikla v 60. letech minulého století.

Sociální pedagog pracuje se všemi věkovými skupinami od dětí po seniory. Podporuje jednotlivce a skupiny v běžných i obtížných životních situacích, řídí a organizuje výchovný i aktivizační proces a pomáhá lidem v rámci osobnostního rozvoje.

Jak se projevuje mentální postižení

Projevy mentálního postižení zahrnují sníženou schopnost učení, myšlení, orientace v určitém sociálním prostředí, schopnost učit se z minulých zkušeností, v neposlední řadě jsou patrné odlišnosti v oblasti řeči, motivace a emocionality, vlastností či motoriky.Lehká mentální retardace (IQ = 50 – 69)

Ve srovnání se zdravými dětmi je dítě málo zvídavé a vynalézavé. Postižení mají omezené logické, abstraktní a mechanické myšlení, slabší paměť a opožděnou jemnou a hrubou motoriku. Mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesná postižení či epilepsie.Mentální retardace

1. opoždění lidé
2. dokáží komunikovat, požívají řeč, jsou schopno počítat, jsou plně soběstační
3. v praktické činnosti jsou nezávislí
4. problém v oblasti emoční a sociální (jsou nezralí), u psané řeči, u paměti (ve škole)
5. jsou vzdělatelní a vychovatelní

Lehká mentální retardace (IQ = 50 – 69)

Ve srovnání se zdravými dětmi je dítě málo zvídavé a vynalézavé. Postižení mají omezené logické, abstraktní a mechanické myšlení, slabší paměť a opožděnou jemnou a hrubou motoriku. Mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesná postižení či epilepsie.

Kdy se pozná mentální retardace : Mentální retardace je snížení rozumových schopností, tudíž jejich diagnostika probíhá prostřednictvím IQ testů. Tyto testy lze užívat cca od 3 let, tedy v době, kdy už je dítě schopno rozumět verbálním instruktážím. Přesněji dokáží pozdější inteligenci odhadnout testy cca od 6 let.

Kdy se projevy mentální retardace : Klasifikace mentální retardace

• Lehká mentální retardace (IQ 50 – 69)
• Střední mentální retardace (IQ 35 – 49)
• Těžká mentální retardace (IQ 20 – 34)
• Hluboká mentální retardace (IQ nejvýše 20)
• Jiná mentální retardace.
• Neurčená mentální retardace.

Jak se dříve označovalo mentální postižení

Dříve se používalo označení debilita. Vzhledem k tomu, že tento výraz získal postupem času urážlivý nádech, v medicíně se ho z etických důvodů neužívá. Středně těžká (IQ 35 až 49) a těžká (IQ 20 až 34) mentální retardace se označovaly jako imbecilita.

Sociální pedagogika je často považována za mezní obor. Zkoumá primárně sociální vztahy v procesu výchovy a vliv sociálního prostředí na člověka. Dále se zabývá výchovou i mimo vyučování a péčí o sociálně problémové jedince (děti a mládež, opuštění jedinci, jedinci v krizových situacích).Absolventi se mohou uplatnit v praxi především jako pedagogičtí pracovníci (zejména vychovatelé) ve výchovných ústavech, dětských domovech se školou, střediscích výchovné péče, dětských domovech, školních družinách, střediscích volného času, krizových centrech, poradenských zařízeních, nízkoprahových zařízeních nebo …

Jak se pozna lehká mentální retardace : většina lehké mozkové retardace se diagnostikuje až ve věku školní docházky, kdy má dítě nejvýraznější problémy: omezenost logického, abstraktního a mechanického myšlení, je lehce opožděna jemná a hrubá motorika, slabší paměť atd.