Antwort Co je Perfekt v němčině? Weitere Antworten – Kdy pouzit préteritum a kdy perfektum
K použití préterita a perfekta lez zjednodušeně říci, že préteritum používáme hlavně v psaném projevu (např. povídka, vyprávění, monolog). Naopak perfektum používáme v mluveném projevu, v dialogu nebo i v mailové korespondenci.Němčina. V němčině se tímto termínem označuje jednoduchý minulý čas, na rozdíl od minulého času složeného – perfekta. Původní funkcí německého préterita bylo označení prostého minulého děje bez jakéhokoliv zřetele k současnosti nebo vidového rozlišení, což jej předurčovalo k použití zejména jako času vyprávěcího.Příčestí minulé označuje již ukončený děj, v přívlastku se skloňuje jako přídavné jméno. Tvoří se předponou ge- slovesným kmenem – koncovkou –t (u slabých sloves) nebo koncovkou –en a změnou kmenové samohlásky (u silných sloves): ge + kauf + t = gekauft (koupený), ge + schrieb + en = geschrieben (napsaný).
Jak se dělá minulý čas v němčině : Je složeno z pomocného slovesa haben/sein a příčestí minulého plnovýznamového slovesa. Při použití perfekta se skloňují pouze pomocná slovesa sein/haben, příčestí minulé se neskloňuje. Ich habe die Hausaufgaben gemacht. Ich bin in die Schule gegangen.
Co je to perfektum
(pretérito perfecto simple) Perfektum (z latinského perfectus – dokonalý, ukončený) se užívá pro jednorázové děje a UDÁLOSTI , které započaly a zároveň i skončily v minulosti. V češtině mu odpovídá nejčastěji (ne ale vždy) minulý čas dokonavých sloves.
Jak se Casuje haben : Pomocná slovesa
haben = mít | ||
---|---|---|
jednotné číslo | množné číslo | |
1. osoba | ich habe | wir haben |
2. osoba | du hast | ihr habt |
3. osoba | er / sie / es hat | sie haben |
Perfektum se vždy skládá ze dvou částí – pomocného slovesa haben nebo sein ve tvaru určitém a příčestí minulého plnovýznamového slovesa (gesagt, abgefahren, gekommen). Ich habe es dir gestern gesagt. (Včera jsem ti to řekl.)
Perfektum se vždy skládá ze dvou částí – pomocného slovesa haben nebo sein ve tvaru určitém a příčestí minulého plnovýznamového slovesa (gesagt, abgefahren, gekommen). Ich habe es dir gestern gesagt. (Včera jsem ti to řekl.) Sie ist nach Deutschland abgefahren.
Jak pozdravit v němčině
Při setkání
- Guten Morgen – dobré ráno, dobré dopoledne.
- Guten Tag – dobrý den, používáme od oběda zhruba do večeře.
- Grüß Gott – použije se pro dobrý den v Rakousku a Bavorsku.
- Guten Abend – dobrý večer, používáme od večeře dále.
- Gute Nacht – dobrou noc, když jdeme spát.
Je to zato plně paradigmatický tvar: tvoří se od všech sloves připojením sufixu -l‑ ke kmenu, přesněji řečeno: k té jeho podobě, která se tradičně označuje jako kmen minulý: hr‑á‑l‑, kup‑o‑va‑l‑, pros‑i‑l; k alternacím kvantity u ‑l‑ového participia a infinitivu (např.Mezi další pamětnické pozdravy se dá započítat i čus, počeštěná forma dodnes užívaného německého „tschüs“, anebo přátelský pozdrav servus. Ten zase pochází z latinského slova "servus", tedy služebník, otrok.
Doporučení: Pozdrav v Německu často doprovází podání ruky. Ruku si podávají často i přátelé při pozdravu ahoj – Hallo, což není v Česku obvyklé. Dobří přátelé se při pozdravu mohou políbit na tvář.
Co znamená pozdrav Čus : Čus je vlastně dalo by se říct invazní, nepůvodní pozdrav, to vysvětlím později. Pochází z německého tchüss, což znamená na shledanou.
Jak jinak říct ahoj : synonyma
- (zastarale) rukulíbám, (hovorově) dobrý, (v tykání) ahoj, čau.
- na shledanou, sbohem, na viděnou, (v rozhlasu, telefonu apod.) na slyšenou, (hovorově) nashle, (v tykání) ahoj, čau.
Proč se v Česku říká ahoj
Příruční slovník jazyka českého (díl první, 1935–37) uvádí slovo už s pravopisnou podobou ahoj a vykládá ho jako pobízecí citoslovce (příklad zkracuji: „kolem něho zněly rolničky saní, znělo „ahoj“ kočích“) a jako pozdrav námořníků, lodníků a skautů. Příklad z PSJČ přejímá SSJČ a přidává u něj výklad o pobízení, zvl.
Ahoj, dobrý den, čus, nazdar, zdravíčko. Jen čeština má nespočet možností, jak někoho pozdravit.Cizokrajně znějící pozdrav má svůj původ v italštině a jde o počeštěnou verzi pozdravu „ciao“. Traduje se, že do České republiky pronikl v 50. letech díky italskému filmu Velká modrá cesta, který se pozdravy „ciao“ jen hemžil. Ve skutečnosti ho již dřív zpopularizoval Ernest Hemingway v románu Sbohem, armádo.