Právní odvětví

V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.Právní normou rozumíme obecně závazné pravidlo chování, které má státem stanovenou nebo uznanou formu (pramen práva) a které je vynutitelné státním donucením. Norma stanoví příkaz, zákaz nebo oprávnění.Právní principy tak mají dvojí význam. Za prvé slouží jako pojistka v případech, kdy zákonodárce nepřijímá právní předpisy uspokojivě. A za druhé slouží jako poměrně dobré vodítko právního myšlení, a to zejména v případech aplikace zásad.

Co je to právní systém : Právní systém (právní soustavu) tvoří souhrn všech právních norem, které jsou v daném časovém období na území daného státu platné. Právní normy se sdružují do širokých celků, podle toho jakým způsobem upravují vztahy a co je předmětem právní úpravy.

Co tvoří právní rád

Právní řád tvoří všechny právní normy ve státě. Je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních norem. Jejich důležitost, to je právní síla a z toho vyplývající vyšší nebo nižší postavení v právním řádu, záleží na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývá.

Jaký je rozdíl mezi hmotným a procesním právem : Hmotné právo stanoví, jaká práva a povinnosti komu příslušejí. Procesní právo popisuje postupy (procedury), které jsou pro uplatnění práva u příslušných institucí užívány, např. jak se postupuje v občanskoprávním řízení nebo ve správním řízení.

Podle povahy regulace (či podle povahy dispozice) můžeme rozlišit právní normy dovolující, zakazující a přikazující. Ty se odlišují podle normativní modality a důležité uvědomit si, že byť je ustanovení často důležitým kritériem pro takové určení, někdy samo nestačí a je nutné použít další informace.

Platnost právních předpisů

Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Co patří do soukromého práva

Obvykle do soukromého práva řadíme tato právní odvětví: rodinné právo, právo obchodních korporací, pracovní právo, mezinárodní právo soukromé. V České republice je situace taková, že soukromé právo je dáno zákonem (občanským zákoníkem), který obsahuje všechna obecná pravidla spojená se soukromým právem.Je to soubor sepsaných pravidel psaných spisovným úřednickým jazykem a je hmotnou normou nehmotných pravidel. Dalším psaným pramenem práva jsou právní smlouvy, ty jsou používány primárně v mezinárodním právu. Nepsaný či soudcovský pramen práva je již zmíněný obyčej a judikatura či precedenty.Na jejich základě třídí David velké právní systémy současnosti takto:

• Rodina románskogermánská
• Práva socialistická
• Common law.

Právní řád České republiky je hierarchicky uspořádán. V čele stojí Ústava a další ústavní zákony, které mají nejvyšší právní sílu a mohou být měněny zase jen ústavním zákonem.

Jak se dělí právní rád : Právní odvětví je autonomní část právního řádu. Ten se sice především skládá ze všech platných právních norem, lze ho ale teoreticky rozdělit i na větší celky, přičemž základním dělením, pocházejícím již z dob římského práva, je dělení na právo veřejné (ius publicum) a právo soukromé (ius privatum).

Jak dělíme právní rád : Podle autorství se dělí na právního předpisy legislativy, exekutivy a územní samosprávy.

Co patří do procesního práva

Procesní práva určují např. to, jak se postupuje v občanskoprávním řízení a jsou proto obsažena v občanském soudním řádu. Příkladem je zde právo žalobce navrhovat důkazy pro svá tvrzení (a zároveň povinnost tak pod sankcí ztráty sporu učinit, pokud ho k tomu soud vyzve).

Hmotným právem se myslí soubor právních norem (obsažených např. v zákoně nebo vyhlášce), které ve spojení s právní skutečností (např. smlouvou) zakládají subjektu subjektivní právo (např. právo na minimální mzdu, právo pronajímatele na nájemné v určité výši).Materiální znaky: normativnost (regulativnost), všeobecná závaznost, obecnost, vynutitelnost státem. Formální znaky odrážejí zejména proces tvorby právní normy a její vnější podobu. Výrazná a silná pozice právní normy vyžaduje, aby bylo možné zjistit, že dané pravidlo skutečně vydala a/nebo garantuje státní moc.

Kdo tvoří právní normy : Obecně je subjekt tím, kdo s právní normou nakládá, kdo ji vytváří, kdo ji aplikuje atp. Subjekt je tím, kdo svou vůlí vytváří a posléze uskutečňuje pravidla, kterými se lidé mají ve společnosti řídit. Vzhledem k tomuto vymezení subjektu lze rozlišit dva druhy subjektu: normotvůrce a adresát.