Slovesné třídy

třída	zakončení	příklad
1. třída	-e	nes-e, ber-e, maž-e
2. třída	-ne (-me)	tisk-ne, min-ne, přij-me
3. třída	-je	kry-je, kupu-je
4. třída	-í	pros-í, trp-í

V češtině rozdělujeme slovesa do pěti slovesných tříd. Jejich pojmenování je jednoduché, říká se jim totiž první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá.Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;

Co je to slovesný vzor : Stejně jako u podstatných jmen i u sloves určujeme vzory, které rozhodují o podobě všech tvarů daného slova. Určují také, jaký tvar bude v kterém případě správný. Problematičtější na psaní jsou například tvary 3. osoby množného čísla v přítomném čase, rozkazovací způsob, minulý čas 3.

Jaké jsou osoby u sloves

První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Co se určuje u infinitivu : U infinitivu nemůžeme konkrétně určit osobu, číslo, čas ani způsob. Jedinými dvěma kategoriemi, které určit můžeme, jsou vid a částečně také slovesný rod (činný a trpný).

Tvary slovesa 'být' v minulém čase

• osoba. I was/'aɪ wəz//aj wəz//'aɪ wəz//aj wəz/ – byl jsem. we were/'wi: wɜ://wí wә́//'wi: wɜ:r//wí wә́r/ – byli jsme.
• osoba. you were/'ju: wɜ://jú wә́//'ju: wɜ:r//jú wә́r/ – byl jsi. you were/'ju: wɜ://jú wә́//'ju: wɜ:r//jú wә́r/ – byli jste.
• osoba.

Slovesné způsoby

Slovesa v češtině vyjadřují oznamovací, rozkazovací a podmiňovací způsob.

Jaké jsou mluvnické kategorie u sloves

umime.to/B1C

• osoba (první, druhá, třetí)
• číslo (jednotné, množné)
• způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
• čas (minulý, přítomný, budoucí)
• rod (činný, trpný)
• vid (dokonavý, nedokonavý)
• třída a vzor.

Co určujeme u sloves

Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.slovesný tvar určitý – vyjadřuje osobu, číslo, čas a způsob (čtu, viděli jsme, psal by), slovesný tvar jednoduchý – je vyjádřen jedním slovesem (čteme, spí, najít), slovesný tvar složený – je vyjádřen dvěma nebo více slovesy (četl jsem, pracovali by, bude počítat).

První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Co je to třetí osoba : Pojem třetí osoba se používá k označení osoby, která není účastníkem určitého právního vztahu. Určitá omezení (limitace) jednatelů (statutárního orgánu) vyskytující se ve společenské smlouvě, která zakomponujete již při zakládání s.r.o. nejsou platná vůči třetím osobám.

Jak se pozná infinitiv : Infinitiv snadno poznáme podle jeho zakončení. Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).

Jak vypadá infinitiv

V češtině se infinitiv tvoří koncovkou –t (dělat, prosit, krýt, tisknout) a –ci (moci, říci, péci), případně –ti. Tvary na –ti (u sloves jako nésti, dělati se tvoří přidáním –i) jsou však dnes považovány za knižní. Koncovka –ci je dnes nahrazována –ct (moct, říct, péct), obě varianty jsou považovány za správné.

Slovesný čas a způsob

Slovesný čas máme minulý (vařila), přítomný (vaří), budoucí (bude vařit). Slovesný způsob pak oznamovací (běhal), rozkazovací (běž!), podmiňovací (běžel by).Určité slovesné tvary jsou takové, které vyjadřují určitou osobu (např. dělám vyjadřuje 1. osobu). Další příklady: chtěli jsme, bydlí, budou odpovídat, koukali bychom, běž.

Jak poznat způsob u sloves : Slovesný způsob

• Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.
• Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit.
• Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz.