Jednoznačným zdrojem energie pro sval je ATP, které je dodáváno oxidativní fosforylací. Krátkodobé výkony jsou zajišťovány pomocí anaerobní glykolýzy (produkce laktátu s následnou bolestivostí svalů). Dalšími zásobami energie jsou reakce ADP s kreatinfosfátem, který je defosforylován.Anaerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů za nepřítomnosti kyslíku. Tento typ metabolismu je nastartován v případě, kdy plíce nedokážou do krevního oběhu dodávat dostatek kyslíku, aby pokryly požadavky svalů na energii.Tu lidské tělo získává z potravin rostlinného a živočišného původu. Energie v potravinách je vlastně sluneční energií, která byla živými organismy chemicky zpracována a „zakonzervována“. Aby tělo mohlo energii využít, musí ji nejprve z živin zpětně získat a poté přeměnit na mechanickou energii – svalovou práci.

Kde probíhá anaerobní fosforylace : Zatímco anaerobně se ATP tvořilo v cytoplazmě, vznik ATP pomocí aerobní fosforylace (za přístupu kyslíku) se odehrává v jedné z buněčných organel – mitochondrii.

Jak zvýšit ATP

Pokud nejsou pro tvorbu energie k dispozici ATP, ADP (adenosindifosfát) ani AMP (adenosinmonofosfát), potřebuje tělo pro zvýšení hladiny energie doplňkový zdroj. Jednou z možností je doplnění D-ribózy, která zlepšuje obnovu hladiny ATP a podporuje vitalitu buněk. D-ribóza hraje důležitou roli při produkci energie.

Jak vzniká ATP : Konkrétně se dá říct, že jedna molekula ATP vzniká při průchodu tří iontů vodíku skrz molekulu ATP syntázy. ATP syntáza v podstatě katalyzuje tuto reakci: ADP + Pi → ATP. Při průchodu rotorem způsobují vodíkové kationty jeho roztočení (proto se také někdy ATP syntáza přezdívá „molekulární mlýnek“).

Pod pojem anaerobní cvičení můžeme zařadit tedy jakoukoliv aktivitu s vysokou intenzitou po krátkou dobu, která vašemu kardiovaskulárnímu systému nedovolí dostat kyslík do svalů dostatečně rychle. Aerobní cvičení je naopak aktivita s nižší intenzitou trvající delší dobu, která probíhá za přístupu kyslíku.

Základní rozdíl mezi aerobním a anaerobním cvičením je v tom, jakým způsobem získává tělo energii. Pokud si při cvičení vaše tělo vyžaduje hodně kyslíku, tak jde o aerobní nebo dynamické cvičení. V případě, že tělo nevyžaduje tak velký přísun kyslíku, tak jde o anaerobní nebo silové cvičení.

Co spaluje tuky v těle

Jaké potraviny jsou nejlepší spalovače tuků

• Ryby. Asi jste slyšeli, že jsou ryby zdravé a je jich potřeba jíst hodně.
• Fazole. Fazole mají velice nízký obsah tuku a vysoký obsah vlákniny, bílkovin a velice nízký glikemický index.
• Ořechy. Ořechy jsou skvělá potravina pro spalování tuků.
• Vejce.
• Brokolice.

Nejdřív jede na glukózu, pak spaluje tuky. Čím intenzivnější je výkon, tím víc sahá organismus po cukrech, při nižším se spokojí s tuky.Je hlavním přenašečem chemické energie ve všech typech organismů. Energii uloženou do struktury ATP organismus využívá pro procesy, které vyžadují energii: ATP vzniká hlavně při oxidaci látek v koncovém oxidačním řetězci. Tento řetězec je sledem redoxních dějů probíhajících na vnitřní membráně mitochondrií.

Molekuly ATP jsou „uskladněny“ uvnitř svalových buněk. Energie pro činnost našich svalů vznikne chemickou reakcí, při níž se ATP rozkládá, a to díky enzymu (ATPázy), jehož součástí jsou hořečnaté ionty (hořčík v našem těle využívá přes 300 různých enzymů). Díky vytvořené energii se náš sval může stáhnout (kontrahovat).

Jak aktivovat mitochondrie : Vystavení se vlivu nadmořské výšky po dobu jednoho měsíce dokáže zvýšit efektivitu mitochondrií až o 6–8 %. Další metodou je expozice teplotám pod 12°C nebo nad 38°C, kdy se spustí teplotní stres a mitochondrie začnou pod jeho vlivem v těle pracovat efektivněji.

Jak zlepsit mitochondrie : Výkonnost mitochondrií nejvíce podporují intervalové tréninky a počet mitochondrií nejlépe navyšuje posilování, které vede k tvorbě svalů. Slunce, chlad a přerušovaný půst, které podporují a provokuji tvorbu i výkonnost mitochondrií.

Co dělá ATP

adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku. Je zcela zásadní pro funkci všech známých buněk. Jeho význam spočívá v tom, že při rozkladu ATP na ADP a Pi dochází k uvolnění značného množství energie.

Anaerobní je takový proces nebo prostředí, kde není přítomen vzdušný kyslík. V takovýchto podmínkách žijí anaerobní mikroorganizmy, které mohou za určitých podmínek produkovat využitelné látky např. metan a etanol (líh).Při anaerobním tréninku využívá tělo jako palivo pouze glukózu. Když začnete intenzivně cvičit, tělo nemá dostatek kyslíku pro pracující svaly, tak musí brát energii z glukózy. Ta je k dispozici ve svalech pro rychlé a krátké záběry pohybu, a může být využita, když je aerobní systém na krátkou dobu maximálně vyčerpán.

Co se spaluje při aerobním cvičení : Rozdíl mezi aerobním a anaerobním cvičením je tedy v dostatku kyslíku, intenzitě a taky v konečném produktu metabolismu – u aerobního cvičení je jím oxid uhličitý a voda, zatímco u anaerobního je to laktát.