Mezi nimi nalezneme normy blanketové, tedy takové, které odkazují na nespecifikovanou jinou normu, která dokonce ještě nemusí existovat. Blanketová (blanketní) norma se často vyskytuje se zmocňovací právní normou, která zmocňuje orgán veřejné moci k vydání právního předpisu.Dispozitivní právní norma je právní norma, u které se lze odchýlit od pravidla chování obsaženého v dispozici normy. Opakem normy dispozitivní je právní norma kogentní. Norma dispozitivní je dvojího charakteru, jelikož obsahuje v hypotéze dovolení odchýlit se od samotného pravidla chování obsaženého v dispozici.Jak jsme si uvedli výše, znaky právní normy dělíme do dvou skupin: formální a materiální. Znovu si připomeňme, že formální znaky jsou spojeny s tím, že právní norma musí být sdělována, musí být poznatelná a musí být jednoznačně identifikovatelná jako právní.

Co je to kogentní : Právní normy kogentní (donucující) stanoví pravidlo chování, které je pro subjekty závazné a neměnitelné. Subjekty právního vztahu se nemohou dohodnout na žádné jiné variantě chování, než stanoví právní norma. Kogentní normy jsou typické např. pro právo veřejné (trestní, správní, finanční aj.).

Co to je objektivní právo

Objektivní právo tedy není nic jiného než soubor práv- ních norem (pravidel lidského chování garantovaných státem). Není však vyloučeno, že objektivním právem rozumíme také právo přirozené či souhrn práva přirozeného a pozitivního. Obvykle když hovoříme o právu objektivním, máme na mysli právní normy či jejich systém.

Jak poznat kogentní a dispozitivní normu : Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.

Obecné právo, společné právo nebo někdy též soudcovské právo je právo tvořené soudci skrze precedenty (angl. case law), rozhodnutí soudů a tribunálů. Tím se liší od zákonů (které přijal zákonodárce), vyhlášek a předpisů (normativních právních aktů výkonné moci).

Zvláštní právní předpis – takový termín označuje odkaz na jiný právní předpis, než v ten, ve které je odkaz uveden. Pokud tedy součástí konkrétního zákona bude norma, která se odkazuje na jiný (například dříve vydaný) předpis, pak se označí jako zvláštní.

Jak poznat dispozitivní normu

Dispozitivní právní norma je taková norma, která dovoluje odchýlit se od svého znění, pokud se subjekty, kterých se týká, dohodnou jinak. Znění dispozitivní normy je potom tedy využito v případě, že jiná pravidla, která by měla přednost, stanovena nejsou. Tyto normy se využívají především v soukromém právu.Jako subjektivní právo (neboli oprávnění) se označuje právo určitého subjektu na něco, možnost chovat se určitým způsobem. Subjektivní právo je jinak řečeno zákonem garantovaná míra možného chování.Objektivní = věcný, nestranný, neutrální, neosobní, realita existující venku. Subjektivní = osobní, nevěcný, předpojatý, jednostranný, realita popisovaná z vnitřního pohledu.

Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.

Jak poznat kogentní ustanovení : Výslovně kogentní normy – Jsou normy, ve kterých je výslovně stanoveno, že se strany nemohou od jejich dikce svým projevem vůle či jinak odchýlit.

Jaké druhy právních předpisů vydávají obce : Obce mohou vydávat vlastní právní předpisy. Právní předpisy vydané v samostatné působnosti obce se nazývají obecně závazné vyhlášky (dále též „OZV“) a právní předpisy vydané v rámci přenesené působnosti se nazývají nařízení. Místní působnost OZV je vymezena územím obce1, která ji vydala.

Co je to mravní norma

Mravní nebo etická norma znamená vyslovený nebo častěji nevyslovený požadavek na lidské jednání, zejména ve vztahu k druhým, k majetku nebo k přírodě. Znamená obvykle jisté omezení, pro občanské soužití často významné, většinou však člověka zavazuje pouze ve svědomí a její dodržování pak nelze vymáhat právní cestou.

Subjektivním právem (právo v subjektivním smyslu) rozumíme míru možného chování oprávněného subjektu. Subjektivní právo je to, co adresát právní normy (objektivního práva) může učinit (jak může jednat), neboť mu to objektivní právo dovoluje. Jedná se o možnost, kterou subjekt (adresát) nemusí využít.Afirmativní neboli pozitivní akce či pozitivní opatření jsou opatření zaměřená na určitou skupinu, jejichž cílem je napomoci vyrovnat znevýhodnění, které je zapříčiněno tradičními postoji a strukturami a mají napravit a zabránit diskriminaci, která vyplývá z příslušnosti k této skupině.

Co to je kogentní norma : Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.