Civilizační onemocnění

• Nemoci z nesprávné výživy – anorexie, bulimie, žaludeční vředy, obezita.
• Srdečně-cévní onemocnění – hypertenze, ateroskleróza.
• Diabetes mellitus.
• Nemoci pohybového aparátu – bolesti páteře.
• Alergie, atopické ekzémy.
• Onkologická onemocnění
• Autoimunitní onemocnění – revmatoidní artitida.

Jak předcházet civilizačním onemocněním

1. Pravidelně se hýbej.
2. Udržuj si zdravou váhu, tedy ani podváhu ani nadváhu.
3. Při nedostatku spánku si tělo bere energii jinak, a tím se zvyšuje opět hladina tuků v krvi.
4. Měř a kontroluj si krevní tlak.
5. Nech si změřit krevní cukr.
6. Nekuř.
7. Nepij alkohol.

I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění.

Jaká je společná charakteristika civilizačních chorob : 2. Jaká je společná charakteristika civilizačních chorob Civilizační choroby jsou neinfekční a jsou chronické, tj. dlouhodobé.

Které nemoci patří k tzv civilizačním nemocem

I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění.

Jak vznikají civilizační choroby : Za příčiny civilizačních chorob se považují například: konzumace průmyslově vyráběných potravin. příjem kaloricky bohatých potravin (zejména tučných a slaných jídel) nadměrná konzumace jídla, alkoholu a cigaret.

Ebola. Ebola je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a může na ni zemřít až 90 % nakažených.

Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů.

Na co se nejvíce umírá

Až o 20 procent Čechů umírá na nemoci srdce více než ve Francii. Přitom jim mohou předcházet včasnou léčbou a prevencí. Zatímco se snižují počty úmrtí na akutní infarkt myokardu, zvyšují se na srdeční selhání, arytmii, onemocnění chlopní a ischemickou chorobu srdeční. Právě ta je v Česku nejčastější příčinou úmrtí.V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.Rozlišujeme nemoci krátkodobé (akutní) a dlouhodobé (recidivující a chronické). Nemoci krátkodobé (akutní) jsou charakteristické náhlým začátkem, rychlým průběhem a omezeným trváním. Vznikají zpravidla z plného zdraví, projevují se nespecifickými příznaky, jako je např. bolest hlavy, nechuť k jídlu a únava.

pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi. změny vzorce dýchání, někdy charakteru mělké bradypnoe, někdy mělké tachypnoe, často apnoické pauzy, známky usilovného dýchání (zatahování nadklíčků) změny v obličeji („špičatění”, tj. zostření rysů, vystoupení nosu z obličeje)

Kdy se nejcasteji umiraji : Z hlediska rodinného stavu jsou na tom lépe ženatí muži a vdané ženy, nejvyšší intenzitou úmrtnosti jsou naopak poznamenáni svobodní. „Z pohledu sezónnosti lidé nejvíce umírají v zimních měsících a v březnu, nejméně v teplejší části roku od května do září.

Kdy se blíží smrt : Okamžik blížící se smrti poznáme dle následujících pěti příznaků: Nemocnému se změní vědomí, často upadá do bezvědomí, neodpovídá. Oči mohou být zavřené či pootevřené a pohled upřený do jednoho místa. Srdce začíná pracovat nepravidelně.

Co je to 7 nemoc

Sedmá nemoc neboli syndrom ruka, noha, ústa je velmi nakažlivé virové onemocnění, které je nejrozšířenější mezi kojenci a děti do 5 let věku, výjimečně může tato nemoc postihnout i dospívající a dospělé. Projevuje se především svědivou kožní vyrážkou na těle, aftami v ústech, bolestí v krku a horečkou.

Podle normativní definice zdraví a nemoci je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže, tato definice ale z lékařského hlediska nepokrývá všechny nemoci – příkladem je vysoký krevní tlak nebo některá nádorová onemocnění. Tato definice je tedy vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci.Umírající se bojí bolesti, opuštění, selhání či utrpení, obává se ztráty soběstačnosti, o rodinu a blízké. Nebezpečí vzniká v okamžiku, kdy strach začne přerůstat v paniku, která je nakažlivá a šíří se z jednoho člověka na druhého. Vedle strachu může umírající zažívat pocity viny, bolesti a zlosti.

Co říct člověku který umírá : Několik praktických pravidel pro sdělování závažných informací

• mluvte upřímně a pravdivě, vyjadřujte se citlivě, ale jasně, jednoduše, bez dvojsmyslů
• zjistěte, kolik toho pacient již ví a co si o svém stavu myslí, zvažte, co potřebuje vědět.
• zeptejte se, jestli pacient zná/chce znát pravdu o svém vážném stavu.