Charakteristickými pojmy jsou pro existencialisty nepochybně svoboda a její protějšek odpovědnost, důraz na opravdovost (autentičnost, odhodlanost), mezní situace (Karl Jaspers), úzkost, historičnost, vinu a smrt.Existencionalismus, jinak také existencialismus, je velmi významný filozofický a umělecký směr, který vznikl mezi dvěma světovými válkami v Německu v díle Martina Heideggera (1889-1976) a Karla Jasperse (1883-1965).Hlavní zásady existencialistů

Existencialisté tvrdí, že možnost opravdové existence je dána pouze člověku. Jen člověk totiž dokáže být individualitou. Existence věcí, rostlin a zvířat je předem daná a určená (zde existencialisté souhlasí s nihilisty). Člověk se ale teprve musí stát tím, čím chce být.

Co je to existencialismus literatura : Existencialismus je filozofický směr, který se zaměřuje na úvahy o existenci. Důraz klade na jedince a pojmy jako úzkost, osamělost, svoboda, absurdita. Tento směr se rozvíjí hlavně v 2. polovině 20.

Co je to Solipsismus

Solipsismus (z latinského solus ipse = jen já sám) je stanovisko krajního subjektivního idealismu uznávající za reálné pouze obsahy individuálního lidského vědomí; neexistuje, co přesahuje obsah a formy osamělého vědomí. Solipsismus je logickým důsledkem subjektivního idealismu.

Co je literature : Literatura (z latinského littera, písmeno) neboli písemnictví, někdy také slovesnost, je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných textů, v moderních definicích někdy včetně ústně tradovaných projevů (například ústní lidová slovesnost).

Iracionalismus (z lat. irrationalis nerozumný) je obvykle pejorativní označení pro filosofické i životní postoje a názory, které zpochybňují nebo popírají: A) schopnost lidského rozumu pravdivě poznávat skutečnost (epistemologický iracionalismus), B)

Americká spisovatelka Ayn Randová, světově známá svými bestsellery, odvodila a definovala filozofii objektivismu – přesvědčivý systém myšlení, který říká, že lidské bytosti jsou schopny a měly by svůj život řídit rozumem.

Jaké jsou literární žánry

střední

anekdota	krátké vyprávění s komickou pointou
epika	literární druh založený na ději, vyprávění příběhu
epos	epická veršovaná báseň, zpravidla o hrdinských činech
fantasy	umělecký žánr využívající magii či jiné nadpřirozené jevy
komedie	literární útvar se šťastným koncem, využívá humor a komiku

Literární žánr (z fr. genre – rod) je označení skupin literárních děl, jež mají společné znaky definované různými kritérii.Subjektivismus (od subjekt a subjektivní) je myšlenkový a filosofický postoj, který zdůrazňuje subjektivní stránku intencionálních aktů: poznávání, hodnocení, soudů a podobně. Jeho opakem je objektivismus, který tuto stránku naopak oslabuje nebo popírá.

Mezi epické žánry patří například román, novela, povídka, epos, pohádka, ale také epická poezie nebo anekdota a další. Pod epiku se řadí velké množství žánrů a neustále vznikají nové, v současnosti se jedná o nejoblíbenější literární druh.

Jaké existují literární formy : Literární druh tvoří nejvyšší genologickou rovinu a dělí veškerou uměleckou literaturu na tři skupiny – podle obsahu na lyriku, epiku a drama (toto dělení pochází až od Goetheho, konec 18. století), nebo podle formy na poezii, prózu a drama (členění, které se rozšířilo v klasicismu).

Co znamená žánr fikce : Literární fikce či pouze fikce je pojem popisující smyšlenost nebo imaginárnost světů, událostí a osob zobrazovaných v literárním díle nebo, ve smyslu užívaném zejména v anglosaském prostředí a v literární vědě, tato literární vyprávění samotná.

Jak poznat legendu

Legenda je epický literární žánr, pojednávající o životě, smrti, mučení a zázracích určitého světce či mučedníka, příp. ostatků nebo svatého předmětu. V legendách se vyskytují zázraky a postavy křesťanské historie. V přeneseném smyslu může být i legenda o význačné osobě.

Fantasy literatura

Pro umělecký žánr fantasy je typické užití magie a jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové, mimozemské technologie, nebo nadměrně inteligentně vyvinuté, extrémně silné bytosti, často se vzezřením a chováním atypickým pro lidi).Literární druh tvoří nejvyšší genologickou rovinu a dělí veškerou uměleckou literaturu na tři skupiny – podle obsahu na lyriku, epiku a drama (toto dělení pochází až od Goetheho, konec 18. století), nebo podle formy na poezii, prózu a drama (členění, které se rozšířilo v klasicismu).

Jak se dělí literární žánry : Existují dvě možnosti dělení. Zaprvé můžeme rozlišovat poezii (veršované texty ve slokách), prózu (neveršované texty v odstavcích a kapitolách) a drama (napsané jako scénář divadelní hry). Běžnější je ale toto dělení: lyrika, epika a drama. Každý z těchto literárních druhů obsahuje různé literární žánry.