Endocytóza je energeticky a materiálově náročný proces charakteristický pro živočišné buňky, při kterém jsou jimi pohlcovány jak molekuly, tak jiné buňky z vnějšího prostředí. Opačným procesem, kdy se buňka zbavuje látek tím, že je vypouští do okolí, je exocytóza.Látky prochází přes plasmatickou membránou buď po koncentračním gradientu bez spotřeby energie, poté se jedná o pasivní transport (viz dále volná difuze či usnadněná difuze) anebo proti koncentračnímu gradientu za spotřeby energie, v tomto případě mluvíme o aktivním transportu, viz obr. 1.Pinocytóza je jedním ze tří základních typů endocytózy, tj. „pohlcení“ nějakého materiálu směrem dovnitř buňky. Při pinocytóze buňka pomocí své plazmatické membrány pohlcuje tekutinu, jinak se tento proces podobá fagocytóze.

Co řídí děje v buňce : Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.

Co řídí buňku

Má však jakési centrum, ve kterém jsou zapsány instrukce, kterými se řídí. Tím je jádro buňky. Jádro je v buňce nejviditelnější organela.

Co je to Fagocitóza : Fagocytóza je jedním ze tří základních typů endocytózy, tj. „pohlcení“ nějakého materiálu směrem dovnitř buňky. Při fagocytóze buňka pomocí své plazmatické membrány pohltí velkou částici (≥ 0,5 μm) a zároveň vytvoří membránový váček označovaný jako fagozom.

Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Co to je Opsonizace

Opsonizace je proces, při kterém jsou "označeny" buňky nebo částice určené k fagocytóze. Opsonizace usnadňuje (v některých případech umožňuje) fagocytózu. Látky, které zabezpečují opsonizaci, se označují opsoniny.Myeloidní bílé krvinky jsou produkovány v kostní dřeni. Vývoj lymfatických krevních buněk se neodehrává pouze v kostní dřeni, ale probíhá v primárních a sekundárních lymfatických orgánech.Pojďme se na lidské tělo podívat zblízka a ukažme si, jak je tato informace ve skutečnosti nepřesná. V lidském těle se nachází 50 až 75 bilionů buněk. Podle nejnovějších vědeckých poznatků má každý druh buňky předem „naprogramovaný“ počet dělení, to znamená i délku svého života.

Jaderný obal má dva listy – vnější a vnitřní. Mezi nimi je perinukleární cisterna (perinukleární prostor). Uvnitř je hmota jádra (karyoplazma). Zevní membrána někde volně přechází v membránu granulárního endoplazmatického retikula.

Co je to Fagocytoza : Fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky.

Co to je komplement : Komplementy jsou zboží, která se vzájemně doplňují např. auto-benzín. Růst ceny jednoho zboží vede k poklesu poptávaného množství obou zboží.

Co dělat když chybí bílé krvinky

Mezi prvky, které jsou nezbytné pro správné fungování imunitního systému, patří především zinek a měď, které podporují tvorbu bílých krvinek. Tyto prvky najdeme například ve spirulině, rybách a mořských plodech, chlorelle, játrech, mladém ječmeni, telecím mase, luštěninách, dýňových semenech a vejcích.

snížený počet červených krvinek erytrocytů a množství krevního barviva – hemoglobinu může naznačovat chudokrevnost. Ke snížení počtu leukocytů (bílých krvinek) dochází u některých těžkých infekcí, u krevních nemocí (např. dřeňové útlumy) a při intoxikaci některými léky. Více by Vám k tomu měl říci ošetřující lékař.Nejrychleji nám roste nehet na prostředníku. Obecně nehty na rukou rostou čtyřikrát rychleji než nehty na nohou. Oční bulvy jsou celý život stejně veliké jako při narození, zato nos a uši rostou pořád. Zub je jediná část těla, která se sama neopraví.

Co je největší orgán v těle : Kůže je se svou plochou 1,5-2 m2 a hmotností 7-10 kg největším orgánem lidského těla. Kůže má komplexní stavbu a plní rozličné funkce jako zásobní orgán, tepelný regulátor, vylučovací orgán, přijímací orgán, orgán látkové výměny a orgán smyslového vnímání.