Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase. Kočka leze dírou. Zítra nebude pršet. Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv.Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Jak se určuje podmět a přísudek : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Jak poznat přísudek jmenný

jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.) slovesně jmenný (někdy také jmenný se sponou) – má vždy dvě části: sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se) a jmennou část, nejčastěji podstatné jméno nebo přídavné jméno, není to ale podmínkou.

Co to je přísudek jmenný se sponou : 2) Přísudek jmenný se sponou

Základem je spona a jmenná část (nejčastěji podstatné nebo přídavné jméno). Sponová slovesa jsou být, bývat a stát se, stávat se (mohou být i v záporu).

3) PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU:

1. JMENNÝM PŘÍSUDKEM je podstatné JMÉNO, přídavné JMÉNO nebo ZÁJMENO, ale i příslovce nebo sloveso v infinitivu.
2. Toto JMÉNO je doplněno neplnovýznamovým SPONOVÝM slovesem (proto je se sponou).

Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno. Kočka je líná. Pavel se stal expertem na předpovídání počasí. Přísudek jmenný tvoří pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.

Jak najít přísudek

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.V dnešním článku si ukážeme, z jakých částí se skládá slovesně-jmenný přísudek, ukážeme si, jak ho můžeme ve větě poznat. jmennou část. Jedná se o slovesa být, bývat, stát se a stávat se. Sponové sloveso samo o sobě vlastně nic neznamená, slouží pouze k vyjádření osoby, čísla, času a podobně.Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.

Direct object (přímý předmět) je ten, komu se něco děje, komu sloveso něco „dělá“. Nejčastěji ho dáváme přímo za sloveso a není před ním žádná předložka.

Jak se zeptat na předmět : Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta

Jak poznat předmět ve větě : Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.

Co je nepřímý předmět

Indirect object (nepřímý předmět) je pak něco či někdo, pro koho byla daná akce vykonávána, komu či čemu byla činnost určena.

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako coPředmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká.

Co je to holý předmět : Předmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr píše dopis. Předmět s dalšími větnými členy je rozvitý předmět: Viděl psa žeroucího maso. Předmět je nejčastěji rozvíjen přívlastkem (můj pes), někdy také doplňkem (obdržel zásilku poškozenou).