Co dělají jablka Rostou. Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).Přísudek jmenný se sponou

Aby sdělení dávalo smysl, musí věta obsahovat jak sloveso (sponu), tak podstatné či přídavné jméno (jmennou část). Bez jmenné části věta nedává smysl. Příklad: Kočka je líná. Kdybychom smazali slovo „líná“, zbylo by nám „kočka je“ ve smyslu existuje, což je úplně jiné sdělení.2) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ SLOŽENÝ:

1. SLOVESNÝM přísudkem je SLOVESO.
2. Slovesný přísudek SLOŽENÝ obsahuje plnovýznamové slovezo (např. psát) a další, tzv.
3. Sloveso PSÁT tedy použijeme ve větě jako část přísudku (v infinitivu, tedy končící většinou -t)
4. Druhou část tvoří sloveso neplnovýznamové: Marcel začal psát.

Kdy je infinitiv součástí přísudku : Ve jmenné části přísudku může být i adverbium: Ty šaty jsou jí dobře. Okna byla dokořán. Infinitiv se sponou být je při infinitivním podmětu: Loupit není koupit. – též ve větách: Je/Byla vidět Sněţka.

Jak poznat přísudek

Přísudek spolu s podmětem tvoří základní skladební dvojici, patří tedy mezi základní větné členy. Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost.

Jak poznat ve větě podmět a přísudek : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Co je to přísudek složený

(i) i (ii) může být přísudek složený, jestliže věta obsahuje (aspoň jedno) neplnovýznamové sloveso vyjadřující různé modifikace události vyjadřované přísudkem typu (i) n. (ii) a jeho doplněními; typicky je takové neplnovýznamové sloveso ↗sloveso modální (moci, muset ….)Pak se řídíme těmito pravidly: a) Pokud je v podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného (v jednotném nebo množném čísle), pak bude v příčestí měkká koncovka i. Města, firmy i prezident reformu uvítali. b) Pokud v podmětu není žádné jméno rodu mužského životného, pak píšeme v příčestí tvrdou koncovku y.Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

Jak se vyznačuje podmět a přísudek : Kočka frnk na střechu. Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

Jak se ptáme na podmět a přísudek : Podmět a přísudek spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka.

Co se určuje u přísudku

Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně.

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.) slovesně jmenný (někdy také jmenný se sponou) – má vždy dvě části: sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se) a jmennou část, nejčastěji podstatné jméno nebo přídavné jméno, není to ale podmínkou.

V čem se shoduje přísudek s podmětem : Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně.