Karové jezero (pleso) je druh ledovcového jezera, které vzniklo v ledovcovém karu po odtátí ledovce. Má většinou malou rozlohu, oválný tvar, prudké břehy, které jsou často tvořené vysokými skalními stěnami a značnou hloubku.Ledovcové jezero je druh jezera, které vzniklo v důsledku prohloubení zemského povrchu ledovcem. Vznikají, když ledovec eroduje pevninu, a pak roztaje a vyplní prohlubeň, kterou vytvořil.Největším šumavským ledovcovým jezerem je Černé jezero, které se nachází na severním úbočí Jezerní hory, vysoké 1343 m v blízkosti Železné Rudy. Nejvýše položeným ale zároveň nejmenší ledovcovým jezerem s nejnižší hloubkou je jezero Laka u Prášil. Na jezeře se zvolna pohybují plovoucí rašelinové ostrůvky.

Jak vznikla šumavská jezera : Šumavská jezera byla vytvořena silou svahových ledovců, která způsobila zahloubení, vyklizení a zahrazení nynějších jezerních pánví. Karové stěny dosahující výšky až 300 m jsou důkazem obrovské síly ledovců, které po oteplení naplnily jezerní pánve vodou a daly tak vzniknout nynějším 8 šumavským ledovcovým jezerům.

Jaké jsou druhy jezer

Podle způsobu vzniku

• tektonická
• sopečná (vulkanická)
• ledovcová
• sesuvová
• termokrasová
• fluviální (říční)
• limanová
• eolická

Jak vzniklo Ženevské jezero : Původně toto půlměsícové jezero vzniklo jako vodní nádrž pro jedno rameno Rhonského ledovce. Dělí se na tři části, východní Haut Lac, neboli horní jezero. Střední část se označuje Grand Lac, tedy velké jezero a nejužší, západní část je Petit Lac, tedy malé jezero.

Seznam ledovcových jezer v Česku

jezero	rozloha [ha]	řeka (povodí)
Černé jezero	18,805	Černý potok (Úhlava)
Čertovo jezero	10,531	Jezerní potok (Řezná)
Plešné jezero	7,381	Jezerní potok (Vltava – Lipno)
Prášilské jezero	4,148	Jezerní potok (Prášilský potok)

Všech 8 ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) vzniklo po odtání ledovců, které se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě, na úbočích (nejen) šumavských svahů.

Jak se jmenuje největší jezero České republiky

Největší přírodní jezero ČR s rozlohou 18,4 ha nedaleko Železné Rudy. Maximální hloubka okolo 40 metrů z něj činí také jezero nejhlubší.Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les. Německá (nikoli rakouská) strana bývá někdy také nazývána Bavorský les (Bayerischer Wald), popř. Zadní bavorský les (Hinterer Bayerischer Wald).Čertovo jezero má rozlohu 10,3 ha a je to druhé největší jezero ČR hned po Černém jezeře.

Z biologického hlediska se rozlišují jezera eutrofní, oligotrofní a dystrofní.

Co vidět u Ženevského jezera :

• Ženevské jezero.
• Řeka Rhone.
• Lázeňské městečko Evian.
• Socha zpěváka Fredie Mercuryho.
• Pověstná vidlička zapíchnutá v jezeře před muzeem.
• Proslulé vinice v Lavaux.
• Město Lausanne a slavná katedrála Notre-Dame.
• Město Nyon.

Jak se jmenuje největší jezero v České republice : Černé jezero je největší přírodní jezero v ČR. Leží na Šumavě pod severním svahem Jezerní hory v nadmořské výšce přes 1000 m. Jeho rozloha je 18,4 ha a maximální hloubka dosahuje téměř 41 m, což z něj dělá zároveň i nejhlubší nekrasové jezero u nás.

Jak se jmenuje největší přírodní jezero v Čechách

Černé jezero je největší přírodní jezero v ČR. Leží na Šumavě pod severním svahem Jezerní hory v nadmořské výšce přes 1000 m. Jeho rozloha je 18,4 ha a maximální hloubka dosahuje téměř 41 m, což z něj dělá zároveň i nejhlubší nekrasové jezero u nás.

V České republice se nachází celkem 6 ledovcových jezer, přičemž 5 jich nalezneme na Šumavě a jedno v Krkonoších. V tomto článku se budeme věnovat zejména těm Šumavským, která považujeme za nejznámější. Ledovcová jezera vznikala s koncem poslední doby ledové, tedy asi před devíti tisíci let.Černé jezero je největší přírodní jezero v ČR. Leží na Šumavě pod severním svahem Jezerní hory v nadmořské výšce přes 1000 m. Jeho rozloha je 18,4 ha a maximální hloubka dosahuje téměř 41 m, což z něj dělá zároveň i nejhlubší nekrasové jezero u nás.

Jak se říká Šumavě : Části pohoří, západně od Tachova, se také říkalo Hvozd. Název Šumava prvně nacházíme v díle Antonia Bonfiniho nazvaném Rerum Hungaricum, které vyšlo v roce 1565.