Je to soubor právních norem, které dopadají na vztahy občanského, obchodního, rodinného a pracovního práva s mezinárodním prvkem a které také upravují postup soudů, jiných orgánů, účastníků a dalších osob, jakož i vztahy mezi nimi v občanskoprávním řízení s mezinárodním prvkem.Použije se těch jeho ustanovení, kterých by se na území, na němž toto právo platí, pro rozhodnutí ve věci použilo, bez ohledu na jejich systematické zařazení nebo jejich veřejnoprávní povahu, pokud nejsou v rozporu s nutně použitelnými předpisy českého práva.Mezinárodní právo je soubor pravidel, které státy nebo národy uznávají jako závazné pro jejich vzájemné vztahy, a to včetně jejich vztahů s mezinárodními organizacemi.

Kdy se použije Zmps : Vzhledem k tomu, že se její předpisy aplikují přednostně před právem domácím, použije se ZMPS pouze tehdy, není-li daná věc upravena předpisem EU (popř. mezinárodní smlouvou). Z toho důvodu má ZMPS svůj význam především v oblastech jako je např. rodinné právo, které nejsou evropskými předpisy natolik sjednoceny.

Co patří do soukromého práva

Obvykle do soukromého práva řadíme tato právní odvětví: rodinné právo, právo obchodních korporací, pracovní právo, mezinárodní právo soukromé. V České republice je situace taková, že soukromé právo je dáno zákonem (občanským zákoníkem), který obsahuje všechna obecná pravidla spojená se soukromým právem.

Jaký je rozdíl mezi soukromým a veřejným právem : Soukromé právo se týká styku soukromých osob a veřejné právo styku jednotlivce s orgány veřejné moci. Obě oblasti právního řádu se prolínají, přesto zůstávají zásadně odděleny.

Občanské právo – kupní smlouva, nájemní smlouva, občanské soudní řízení, pracovní právo – typy pracovních poměrů, pracovní smlouva, skončení pracovního poměru, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, rodinné právo – uzavření manželství, vyživovací povinnost, zánik manželství, osvojení, poručenství, pěstounská …

Kolizní norma je zvláštním případem právní normy, která řeší kolize právních řádů dotčených států tím, že umožňuje určit, kterým právním řádem se konkrétní právní vztah s mezinárodním prvkem bude řídit. V zákoně najdeme také úpravu mezinárodního práva procesního a úpravu právního postavení cizinců.

Co to jsou mezinárodní vztahy

Mezinárodní vztahy jako obor studující chování států v mezinárodní politice, se zvláštním zřetelem na hlavní mocnosti, a také povahu mezinárodního systému. Mezinárodní ekonomika a bezpečnost coby dvě hlavní oblasti mezinárodního života.Mezinárodní smlouva je jedním z hlavních pramenů mezinárodního práva. Zakládají se jí, mění nebo ruší vzájemná práva a povinnosti smluvních stran jako subjektů mezinárodního práva, tedy nejčastěji států.Hraniční určovatel je element sporu s mezinárodním prvkem, který vede k uplatnění konkrétního pravidla mezinárodního práva soukromého za účelem stanovení rozhodného práva v dané věci, tj. řeckého práva, nebo práva cizího státu (kolize norem).

Obvykle do soukromého práva řadíme tato právní odvětví: rodinné právo, právo obchodních korporací, pracovní právo, mezinárodní právo soukromé. V České republice je situace taková, že soukromé právo je dáno zákonem (občanským zákoníkem), který obsahuje všechna obecná pravidla spojená se soukromým právem.

Jaké jsou druhy práva : Právní odvětví

V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.

Proč rozlišujeme soukromé a veřejné právo : Mocenská teorie rozlišuje veřejné a soukromé právo podle toho, zda účastníci právního poměru jsou k sobě navzájem ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (tedy subordinace) – v tomto případě se jedná o právo veřejné, nebo v rovném vztahu – v tomto případě se použije právo soukromé.

Jaké základní hodnoty chrání soukromé právo

(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěs- a štěs- jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. (3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnos> a práva.

Mezi nimi nalezneme normy blanketové, tedy takové, které odkazují na nespecifikovanou jinou normu, která dokonce ještě nemusí existovat. Blanketová (blanketní) norma se často vyskytuje se zmocňovací právní normou, která zmocňuje orgán veřejné moci k vydání právního předpisu.Jak jsme si uvedli výše, znaky právní normy dělíme do dvou skupin: formální a materiální. Znovu si připomeňme, že formální znaky jsou spojeny s tím, že právní norma musí být sdělována, musí být poznatelná a musí být jednoznačně identifikovatelná jako právní.

Kdo je hlavním aktérem mezinárodních vztahů : Státy jsou nejvýznamnějšími účastníky mezinárodních vztahů a subjekty mezinárodního systému. Jejich postave- ní vyplývá ze základního atributu každého státu – jedině stát disponuje legitimním právem používat násilí. Státy mají rozhodující vliv na mezinárodní vztahy, formují a určují charakter mezinárodního systému.