Základem je rozlišovat motiv a téma

1. Literární motiv – za nový samostatný motiv lze považovat takové místo, které posouvá tok a obsah textu kupředu, přináší novou myšlenku, popřípadě rozvoj brzdí.
2. Literární téma – je souhrn jednotlivých motivů a v textu zdůrazněných prvků věcného, ale zejména ideového obsahu díla.

Za základní (primární) motivy považujeme především motivy spojené s uspokojováním biologických potřeb (žízeň, hlad, exkrece, sexuální uspokojení, vyhýbání se bolesti apod.). Dalším motivem může být např. bezpečí, případně agrese. Takovéto motivy můžeme nazvat jako afektivní.Téma odhalujeme až v průběhu četby. U složitějšího díla rozlišujeme: základní téma a dílčí témata (např. kapitol). Základní jednotka tematické složky díla, nejmenší tematický stavební celek = motiv.

Co je to téma v literatuře : Téma je předmět nebo sdělení, které autor zkoumá v nějaké literatuře.

Co to je motiv

Motiv může být: důvod, smysl, příčina („motor“) určitého chování (motiv jednání, motiv zločinu) element nebo cíl motivace. zápletka s potenciálem rozehrát nějaký děj (literární motiv, filmový motiv)

Co znamená Motiv díla : motiv = dílo se skládá z určitých motivů, kterými může být cokoliv – postava, zvíře, neživá věc, přírodní jev, promluva, gesto, situace apod. – syžet – představuje způsob vnitřní výstavby děje, konkrétní naplnění fabule – uspořádání jednotlivých výjevů, výběr postav, prostředí apod.

Dle Madsenové dělíme motivy na tři hlavní skupiny: (1) Primární (hlad, žízeň, sex, odpočinek atd.). (2) Sekundární (sociální kontakt, moc, vlastnictví). (3) Afektivní (potřeba bezpečí, agrese).

Téma je hlavní myšlenka celého díla, je to odpověď na otázku "O čem ta kniha je" a často se dá odvodit z nejdůležitějších motivů. Stává se, že různí čtenáři si z té samé knihy odnesou trochu něco jiného, takže v ní vidí i jiná témata – je to subjektivní a nedá se jednoznačně říct, jaké je třeba téma Hamleta.

Jaké jsou druhy motivace

Motivace primární – vrozené biologické potřeby, které fungují jako instinkty a vyvíjejí se podmiňováním. Motivace sekundární- naučené tendence chování, jak jeho síly a směru, tak i způsobu. Motivace vnější – vyvolává denní a roční doba, přítomnost či absence lidí a podnětů v okolí.Motiv může být: důvod, smysl, příčina („motor“) určitého chování (motiv jednání, motiv zločinu) element nebo cíl motivace. zápletka s potenciálem rozehrát nějaký děj (literární motiv, filmový motiv)střední

anekdota	krátké vyprávění s komickou pointou
epika	literární druh založený na ději, vyprávění příběhu
epos	epická veršovaná báseň, zpravidla o hrdinských činech
fantasy	umělecký žánr využívající magii či jiné nadpřirozené jevy
komedie	literární útvar se šťastným koncem, využívá humor a komiku

„Motivace je psychický proces vedoucí k energetizaci organismu. Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhrn všech skutečností – radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal nebo nekonal.

Jak poznat literární žánr : Rozlišujeme tři základní literární druhy: epika, lyrika a drama.

• EPIKA – obsahuje a popisuje určitý děj.
• LYRIKA – nemá děj, vyjadřuje pocity.
• DRAMA – je tvořeno promluvami, případně jednáním, jednotlivých postav.

Co je druh a žánr : Žánr (fran. genre – druh) je rozdělení konkrétních forem umění podle kritérií relevantních dané formě (např. literární žánr, filmový žánr, fotografický žánr, hudební žánr nebo videoherní žánr). Ve všech odvětvích umění jsou však žánry neurčité kategorie bez pevných hranic a jsou určeny především zažitými konvencemi.

Jaké jsou žánry

Existují tři základní dramatické žánry: Tragédie, Komedie a Činohra. Na rozdíl od prózy a poezie neslouží drama pouze ke četní, nýbrž se předpokládá, že dramatické texty budou nastudovány hereckými soubory a uvedeny na divadelní scéně. Komiks je umělecké médium, někdy bývá označován jako „deváté umění“.

Žánr (fran. genre – druh) je rozdělení konkrétních forem umění podle kritérií relevantních dané formě (např. literární žánr, filmový žánr, fotografický žánr, hudební žánr nebo videoherní žánr). Ve všech odvětvích umění jsou však žánry neurčité kategorie bez pevných hranic a jsou určeny především zažitými konvencemi.Žánr (fran. genre – druh) je rozdělení konkrétních forem umění podle kritérií relevantních dané formě (např. literární žánr, filmový žánr, fotografický žánr, hudební žánr nebo videoherní žánr). Ve všech odvětvích umění jsou však žánry neurčité kategorie bez pevných hranic a jsou určeny především zažitými konvencemi.

Jak se dělí literární žánry : Existují dvě možnosti dělení. Zaprvé můžeme rozlišovat poezii (veršované texty ve slokách), prózu (neveršované texty v odstavcích a kapitolách) a drama (napsané jako scénář divadelní hry). Běžnější je ale toto dělení: lyrika, epika a drama. Každý z těchto literárních druhů obsahuje různé literární žánry.