(1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.Osobnostní práva jsou poté práva spjata s osobností jedince. Jsou to práva vrozená, daná pro celý život a společná každému člověku. Těchto práv nabýváme narozením, nemůžeme se jich během života vzdát, nemůžeme je nikomu převést, ani nemohou být promlčena, zanikají totiž bezvýjimečně až smrtí daného jedince.Kromě občanského zákoníku, který jasně deklaruje, že lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka, a který přiznává právo domáhat se ochrany osobnosti zemřelého kterékoliv osobě jemu blízké, nacházíme úpravu této problematiky také v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, zákoně o zdravotních službách a v …

Co je to všeobecně osobnostní právo a jaké statky chrání Co jsou to zvláštní osobnostní práva : “ Všeobecné osobnostní právo náleží každému člověku, má osobní nemajetkový charakter a působí proti všem. Má tedy povahu absolutního práva. Kromě těchto práv existují tzv. zvláštní osobnostní práva, která nenáleží každému, ale souvisejí s tvůrčími schopnostmi člověka.

Jaká práva má člověk

Všeobecná deklarace lidských práv – zjednodušené znění všech článků

1	Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv.
16	Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny.
17	Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven.
18	Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.

Co patří mezi základní lidská práva : právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení. svoboda projevu.

Osobnostní vlastnosti nebo také charakteristiky (personality characteristics) jsou popisné, deskriptivní charakteristiky osobnosti pozorovaného jedince. Slouží k zobecňování pozorovaných projevů člověka (např. pokud pozorujeme, že se člověk chová v různých situacích útočně, označíme ho za agresivního).

Právní osobnost člověka zaniká jeho smrtí. V běžných případech se smrt prokazuje úmrtním listem. Jsou i mimořádné případy, kdy tímto způsobem smrt prokázat nelze. Na to lépe než dosud pamatuje nová úprava důkazu smrti (§ 26) a prohlášení za mrtvého (§ 71–76).

Kdo má právní osobnost

Osoby jsou fyzické (lidé) a právnické. Každý, kdo je osobou, je způsobilý mít soukromá práva a povinnosti, má právní osobnost.NOZ v § 92 výslovně upravuje ochranu lidského těla po smrti člověka. Zakazuje se nedůstojně nakládat s lidskými pozůstatky a ostatky. Člověk má dispoziční právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem (§ 112), jaký má mít pohřeb (§114).svoboda a rovnost všech lidí v jejich právech. právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení.

Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy.

Jak dělíme lidská práva : základní lidská práva a svobody, politická práva, přičemž neopomíjí práva příslušníků národnostních a etnických menšin, hospodářská, sociální a kulturní práva a práva na soudní a jinou ochranu. Ústavní právo je právní odvětví zahrnující právní předpisy nejvyšší právní síly, které tvoří vrchol právního řádu.

Co utváří osobnost člověka : činitelé, kteří osobnost utváří, dělíme do 3 skupin: dědičnost a růst – vnitřní podmínky. prostředí – vnější vliv. výchova – vnější vliv.

Co jsou Osobnostni rysy

Osobnostní rysy (personality traits) nebo také dispozice (dispositions) jsou nejčastěji chápány jako vrozené nebo získané připravenosti chovat se, jednat nebo prožívat situace určitým způsobem. Usuzujeme na ně při vysvětlování určitého typu chování, jednání či prožitku osobnosti.

U fyzických osob vzniká jejich právní osobnost narozením a zaniká smrtí (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ). Má ji i počaté dítě, narodí-li se živé (tzv. nasciturus).Základní odlišnost asi napadne každého – fyzická osoba je živý člověk, který se se svou právní osobností narodí. Naproti tomu za právnickou osobu zákon označuje uměle vytvořený organizovaný útvar (například obchodní závod), který má právní osobnost, a to od svého faktického vzniku.

Jak postupovat při úmrtí blízké osoby : Prvním úřadem, kam byste po úmrtí blízkého měli zajít, je matrika obecního úřadu a předat občanský průkaz zemřelého. Potvrzení lékaře o úmrtí (ohledací list) pošle na matriku lékař. Matrika následně vyhotoví úmrtní list a zašle jej objednateli pohřbu.