Oběžná dráha nebo orbita je trajektorie ve tvaru uzavřené křivky, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy. Po oběžné dráze obíhá např. planeta, měsíc, asteroid, nebo kometa při oběhu kolem centrálního tělesa.Střední oběžná dráha (MEO – medium Earth orbit) – začíná ve výšce 2 000 km nad Zemí a končí ve výšce 35 000 kilometrů. Jedná se tedy o poměrně široký pruh, ale nejčastěji se v něm využívá jen malá oblast – okolo výšky 20 000 km nad Zemí. Tady totiž oběžná doba družice činí 12 hodin.Geostacionární oběžné dráhy jsou kruhové dráhy ve výšce přibližně 36 000 km nad rovníkem. Družice na těchto oběžných drahách obíhají kolem Země stejnou úhlovou rychlostí jako je rotace Země. Proto se zdánlivě nacházejí stále nad stejným místem na zemském povrchu a mohou nepřetržitě sledovat určitou oblast.

Jak dlouhá je Obezna dráha : Jeden oběh o 360° trvá cca 365,25 dne. Výstřednost elipsy je velmi malá – vzdálenost od Slunce v přísluní se udává 147,1 mil. km a v odsluní 152,1 mil. km (Kartografie Praha, 2004).

Kolik je ve vesmíru satelitu

Dnes se počet kolem Země obíhajících družic blíží šesti tisícům, v blízké budoucnosti by měly poskočit nejméně o řád, na desítky tisíc. Boom má být společným dílem celé řady společností a dalších entit (armád), ale jako první začíná ve velkém měřítku oběžnou dráhu skutečně „plnit“ společnost SpaceX.

Proč nespadne družice : Aby družice nespadla ani neuletěla pryč, je potřeba, aby se tyto síly navzájem vyrušily. Je tedy potřeba, aby byly stejně veliké (což pro rychlost otáčení jedna otočka za jeden den nastává přibližně ve výšce 35 800 km nad povrchem Země) a musí mít opačný směr (což nastává pouze nad rovníkem).

Tvoří je tyto kosti: kraniálně os frontale, laterálně os zygomaticum, kaudálně maxilla, která vybíhá mediálně až k čelní kosti svým processus frontalis.

Samotný přenos signálu probíhá následovně: Pozemní stanoviště vyšle signál k družici (uplink), ta ho transponuje na jiný kmitočet, zesílí a pošle ho zpět k Zemi (downlink). Některé družice jsou svými vysílacími prostředky schopny přenášet signál i mezi sebou.

Co znamená dráha

Dráha je slovo slovanského původu, označující původně (v podobě „dorga“, česky draha) cestu mezi poli, kterou se vyháněl dobytek, tj. průhon. Podle jiného zdroje slovo „draha“ pro označení cest nižší kvality je odvozeno od slovesa „dražání“, které znamenalo mýcení a klučení dřevin.Geostacionární dráha je oběžná dráha, na níž se družice pozorovatelům na Zemi jeví jako nehybná. Aby se družice nacházela na geostacionární dráze, musí se pohybovat kruhovou rychlostí v rovině rovníku a musí mít stejnou úhlovou rychlost jako Země.Dnes se počet kolem Země obíhajících družic blíží šesti tisícům, v blízké budoucnosti by měly poskočit nejméně o řád, na desítky tisíc. Boom má být společným dílem celé řady společností a dalších entit (armád), ale jako první začíná ve velkém měřítku oběžnou dráhu skutečně „plnit“ společnost SpaceX.

Oběžné dráhy

GEO (geostacionární oběžná dráha Geostationary Earth Orbit) nehybné vzhledem k zemskému povrchu, výška 36 000 km. MEO (střední oběžná dráha) s oběhem 4–6× denně, ve výškách 1200 – 35 286 km nad zemským povrchem. LEO (nízká oběžná dráha) s dobou oběhu 80–130 minut, ve výšce 200–1200 km nad zemí

Kolik kilometrů má vesmír : Oblast vesmíru viditelná ze Země (pozorovatelný vesmír) je koule o poloměru přibližně 46 miliard světelných let,; (celý vesmír podle nejnovějších odhadů má zhruba 96 miliard světelných let).

Kolik je hvězd ve vesmíru : Astronomové dnes počet galaxií odhadují na základě ultrahlubokých pohledů do vesmíru (HDF-N a -S) pořízených s pomocí HST na nějakých 110 miliard až 120 miliard (asi 1011 galaxií) a počet hvězd na 1022, tedy na deset tisíc triliónů hvězd.

Jaký je rozdíl mezi družici a satelitem

Družice, též satelit, je označení pro objekt pohybující se po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa (např. Měsíc okolo Země).

Oční koule (latinsky bulbus oculi) je spolu s přídatnými očními orgány (organa oculi accessoria) součástí oka – zrakového aparátu. Její tvar má přibližně kulovitý charakter a stěnu tvoří tři vrstvy: zevní vazivová (tunica fibrosa, externa), střední cévnatá (tunica vasculosa, media) a vnitřní (tunica nervosa, interna).Kost stehenní (lat. femur) je párová kost, která se řadí mezi kosti dolní končetiny. Kost stehenní je největší, nejdelší a nejsilnější kostí v těle, a je jedinou kostí stehna. Tato kost dolní končetiny se spojuje s kostí pánevní v kyčelním kloubu a s kostí holenní v kolenním kloubu.

Kolik družic je potřeba pro GPS : Minimální počet satelitů pro plnou operační dostupnost je odvozen z podmínky zajištění viditelnosti alespoň čtyř satelitů z každého místa na Zemi. Další přidané satelity zvyšují přesnost a to především v místech se špatným výhledem na oblohu, například v centech měst s vysokými budovami.