Paryby jsou rybám velmi podobné, avšak na rozdíl od ryb mají jen chrupavčitou kostru. Nemají skřele, a proto se musí neustále pohybovat, aby mohly dýchat. Nemají také plynový měchýř, který by je nadnášel. Většina paryb má shora zploštělou hlavu či tělo a jejich pokožku jim pokrývají kostěné šupinky.Zuby paryb se zakládají v řadách, které se postupně nasouvají dopředu, kde nahrazují vypadnuté zuby. U chimér však došlo během jejich evoluce jednak ke ztrátě plakoidních šupin na většině těla a jejich zuby jsou modifikované v nevyměňované zubní desky.Všechny paryby mají vnitřní oporu těla z pružné chrupavky, zatímco u ryb je kostra tvořena pevnými kostmi. Jedinou výjimkou mezi kostnatými rybami jsou jeseteři, kteří mají kostru rovněž chrupavčitou. U nich je to ale druhotná adaptace na prostředí, jejich předci měli kostru pevnou.

Jakou mají kostru paryby : Kostra žraloků (a paryb obecně) je chrupavčitá a relativně jednoduše stavěná: zahrnuje lebku a páteř, oporu žaberních oblouků a kostru ploutví.

Co vylučují paryby

Paryby mají / nemají plynový měchýř. d. Mořské paryby vylučují malé / velké množství moči.

Z jaké tkáně je kostra paryb : Mihule a paryby jsou jediní obratlovci, kteří nemají ani v dospělosti v těle žádné kosti, jejich vnitřní kostra je i u dospělců chrupavčitá.

Kromě vejcorodých paryb jsou vejcoživorodé (např. polorejnok kalifornský) i živorodé. Dělí se na žraloky, rejnoky, chiméry. U žraloků je znám nitroděložní kanibalismus, kdy nejsilnější embrya požírají své slabší sourozence.

Už z tohoto vybavení je jasná potrava paryb, jsou to predátoři lovící ryby, lachtany, korýše Ale existují výjimky, které se živí planktonem. Šikovné lovce z nich dělá i schopnost cítit kapku krve i na km daleko. Mezi paryby patří žraloci a rejnoci.

Jak dýchají paryby

Dýchají žábrami. Mají vyvinuté čelisti. Všichni zástupci paryb jsou predátory a pro člověka jsou velmi nebezpeční. Mezi paryby se řadí mihule, žraloci a rejnoci.