pud (psychologický termín) – vrozené nutkání s obdobným významem jako termín instinkt. Průšovo umělecké-úchylné divadlo, zkratkou P.U.D.Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna. ohodnocené podle jejich vhodnosti pro různé typy využívání.Čtyři hlavní půdní typy

• písčitá půda.
• sprašová půda.
• jílovitá půda.
• hlinitá půda.

Co ničí půdu : Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.

Co tvoří půda

Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Co je to pud sebezachovy : Pud sebezáchovy

vrozená obranná reakce, cílem je zachování vlastního já, vlastního bezpečí,nauceny pud zachovani celeho rodu,pud sebezachovy jedince muze byt v rozporu s pudem zachovani rodiny,rodu,naroda.

Půda vzniká zvětráváním hornin a mi- nerálů. Při zvětrávání hornina praská a na zvětralém povrchu se po čase objevují první rostliny. Jejich kořeny dokážou pronikat i do velmi malých trhlinek a vypouštět látky, které způsobují další zvětrávání. Půda obsahuje také humus z odumřelých částí rostlin a živočichů.

Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství.

Jaké 3 základní půdní druhy rozlišujeme

Základní půdní typy:

• černozemě
• hnědozemě
• podzoly.

Druhy půd jsou klasifikovány podle velikosti zrn. Nejmenší velikost zrna a zároveň nejmenší volný prostor mezi zrny má jíl, rozměrem větší je prach a největší písek. Velikost částic rozhoduje o schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu.Kvalitní půdu chráníme zaváděním udržitelnějšího hospodaření, zvýšením ochrany před zábory a před vodní a větrnou erozí. Aby půda byla odolná, musíme mít v krajině dostatek vody a druhovou rozmanitost. Toho docílíme například navrácením remízků, stromořadí, tůní a dalších vodních prvků do české přírody.

Nejčastější zdroje znečištění půd

Existují tisíce zdrojů znečištění půd a typů polutantů. Mezi nejčastější patří uhlovodíky, rozpouštědla, polyaromatické uhlovodíky, pesticidy, olovo, kadmium, rtuť a ostatní těžké kovy. Výskyt těchto zátěží souvisí se stupněm industrializace a intenzity používání chemikálií.

Co škodí půdě : Ohroženo je také přírodní a archeologické dědictví, které je s půdou spojené. K tomuto znehodnocování přispívá řada procesů včetně eroze půdy, úbytku organické hmoty v půdě, kontaminace půdy a neprodyšného uzavření půdy (tj. pokrytí půdy nepropustnými povrchy, označuje se také jako nepropustnost).

Co je to instinkt : Instinkt (z lat. instinguo, instinctus, pobídnout, podnítit) je stereotypní, nutkavé a přitom účelné chování, které není výsledkem učení ani zkušenosti. V přeneseném smyslu schopnost tušit věci, které nejsou smysly poznatelné, například hrozící nebezpečí.

Jak funguje instinkt

INSTINKT ti pomůže posunout koncentrací a vnímání celé hry na jiný level. Spojením účinných látek a jejich vzájemného působení na tělo dosáhnete mnohem vyššího výkonu a energie. Dostanete čistou energii na rozdíl od energy drinků, ve kterých je kromě pocitu nafouklého břicha spousta cukru a vedlejších škodlivých látek.

Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost a délka pozemku po spádnici, dále pak vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, přítomnost protierozních opatření a četnost výskytu přívalových srážek.může trvat až tisíc let, než se vytvoří jeden centimetr půdy.

Jaké typy půdy se nacházejí v ČR : Čvrtou nejpočetněji zastoupenou skupinu tvoří illimerizované a oglejené půdy (13,1%), které se nacházejí spíše v rovinatých chladnějších a vlhčích oblastech. Zbylých 15,7% tvoří ostatní půdní typy jako např. lužní půdy, nivní půdy, podzoly, rendziny, zasolená půda (solončak), rašeliništní půdy apod.