Podmět nevyjádřený je takový, který není slovně vyjádřen, ale známe ho. Žádné slovo ve větě není možné označit jako podmět. Ten ale buď známe z předchozí věty či kontextu, nebo je zřejmý ze slovesného tvaru.podmět vyjádřený – vyjadřuje přímo ve větě původce děje (Kočka seděla na okně.), podmět nevyjádřený – lze ho domyslet z tvaru slovesa, můžeme ho nahradit osobním zájmenem ((Odešel před chvílí. -(on)), podmět všeobecný – oni, někdo, člověk, lidé = není konkrétní, ve větách s obecnou platností (V kině nic nehrají.Rozlišujeme podmět holý, rozvitý a několikanásobný.

Jak se pozná podmět : Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Jak může být vyjádřen podmět

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Jak se pozná předmět : Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.

Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Jak se určují větné členy

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Příklad: Markéta utrhla Lucii ze stromu jablko. Koho, co utrhla MarkétaPředmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1.

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.

Jak zjistit předmět ve větě : Předmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr píše dopis. Předmět s dalšími větnými členy je rozvitý předmět: Viděl psa žeroucího maso. Předmět je nejčastěji rozvíjen přívlastkem (můj pes), někdy také doplňkem (obdržel zásilku poškozenou).

Jaké jsou větné členy : Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.

Jaké jsou druhy větných členů

Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

Pamatujte si, že

1. přísudek vyjadřuje, co dělá podmět.
2. ptáme se na něj otázkou: co dělá podmět věty
3. nejčastěji je vyjádřen slovesem v určitém tvaru.
4. takovému přísudku se říká slovesný
5. někdy je přísudek vyjádřen jménem, pak mu říkáme jmenný (ev. jmenný se sponou)
6. přísudek může být vyjádřen také citoslovcem.

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Jak se zeptat na předmět : Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta