Antwort Co je to Podzol? Weitere Antworten – Kde se nachází Podzol

Co je to Podzol?
Podzoly se nacházejí většinou ve výšce nad 800 m, v prostředí se silně kyselými srážkami, nebo tam, kde je voda následně okyselena prostředím opadanky (jehličnaté lesy, smrkové monokultury apod.) Podzol je nejrozšířenějším půdním typem subarktického pásu.horské oblasti – podzol – ovce. vysočiny – hnědozemě – oves, len, řepka, olejka, brambory, krávy, prasata, ryby.Půdní horizont je vrstva půdy přibližně rovnoběžná s povrchem půdy, která se svými fyzikálními, chemickými a biologickými charakteristikami jako např. barvou, strukturou, texturou, konzistencí, pH, druhovým a početným zastoupením organismů liší od přilehlých geneticky příbuzných vrstev.

Co je to Hnědozem : Hnědozem (HM) je půdní typ typický svou hnědou barvou, od níž je odvozen jeho název. Vzniká půdotvorným procesem zvaným ilimerizace. Je méně kvalitní než černozem (vyjma extrémně suchých období). Hnědozemě mají jen málo diferenciované vzájemné půdní horizonty.

Jak vzniká Hnědozem

Hnědozemě se vytvořily hlavně v rovinatém či mírně zvlněném reliéfu ze spraší, prachovic a polygenetických hlín. Svérázné půdy, které řadíme k hnědozemím, vznikly z eolickým materiálem obohaceným residuí zvětrávání vápenců (terra fusca, rossa).

Co se pěstuje v Podzolu : Pěstují se brambory, oves, len, řepka olejka. Chov krav, prasat, ryb. Nížiny – nejúrodnější půda – ČERNOZEM. Pěstuje se pšenice, kukuřice, řepa cukrovka, vinná réva, ovoce, zelenina, chmel.

Čtyři hlavní půdní typy

  • písčitá půda.
  • sprašová půda.
  • jílovitá půda.
  • hlinitá půda.


černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Co je černozemě

černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).Ornice je kulturní, úrodná vrstva půdy vznikající zemědělskou činností na polích. Vzniká jednak z původního půdního typu, jednak obráběním půdy, zapravováním organických a minerálních hnojiv; působením klimatických, biologických a chemických činitelů.Mezi plošně nejrozšířenější patří na jižní Moravě a v Polabí černozemě, v pahorkatinách hnědozemě a ve vyšších polohách illimerizované půdy a podzoly. Zemědělská půda se na celkové rozloze České republiky podílí více než polovinou a díky nevhodným způsobům obhospodařování jsou dvě třetiny narušeny erozí.

Typickými plodinami hnědozemí jsou brambory, cukrová řepa a obilniny. Půdy, které mají velké množství humusu, nazýváme černozemě. Jejich výrazná tmavá barva na sebe upoutává především v nížinách, podél velkých řek a v teplých oblastech. Místa výskytu černozemí se vyznačují dlouhou zemědělskou tradicí.

Jaké 3 základní půdní druhy rozlišujeme : Základní půdní typy:

  • černozemě
  • hnědozemě
  • podzoly.

Jak poznat typ půdy : Druhy půd jsou klasifikovány podle velikosti zrn. Nejmenší velikost zrna a zároveň nejmenší volný prostor mezi zrny má jíl, rozměrem větší je prach a největší písek. Velikost částic rozhoduje o schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu.

Co to je půda

Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin.

Černice či feozemě (anglicky Phaeozems) jsou půdy dle americké klasifikace půd patřící pod mollisoly. Vyskytují se hlavně pod původními prériemi v Severní Americe, dále v Uruguayi a Argentině společně s černozeměmi a částečně i v Eurasii.Luvizem LU

Dříve byly luvizemě nazývány illimerizované půdy. Vznikají z prachovic, polygenetických hlín i lehčích substrátů v rovinatém a mírně zvlněném terénu pahorkatin; podnebí je již značně humidnější.

Co je Podorničí : Podorničí je důležitá vrstva. Je to takový předěl mezi půdotvorným substrátem a tzv. spodinou, tedy spodními horizonty, které nemají žádnou organickou hmotu. Problém je, že podorničí se častým pojezdem těžké techniky utuží.