K použití préterita a perfekta lez zjednodušeně říci, že préteritum používáme hlavně v psaném projevu (např. povídka, vyprávění, monolog). Naopak perfektum používáme v mluveném projevu, v dialogu nebo i v mailové korespondenci.Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje. Často vyjadřuje minulý děj, který má nějaký vztah k přítomnosti. Někdy se též nazývá předpřítomný čas.Příčestí minulé označuje již ukončený děj, v přívlastku se skloňuje jako přídavné jméno. Tvoří se předponou ge- slovesným kmenem – koncovkou –t (u slabých sloves) nebo koncovkou –en a změnou kmenové samohlásky (u silných sloves): ge + kauf + t = gekauft (koupený), ge + schrieb + en = geschrieben (napsaný).

Jak se tvoří v němčině minulý čas : ge- + kořen slovesa + -t = gekocht, gemacht, gefragt

baden – gebadet. Mezi slabá slovesa řadíme také následující slovesa, která se zcela neřídí výše uvedenými pravidly: Slovesa v infinitivu končící na -ieren: tato slovesa nezískávají předponu ge-, jsou zakočená koncovkou -(e)t. telefonieren – ich habe telefoniert.

Jak se tvoří Präteritum

V angličtině se préteritum obvykle nazývá „minulý čas prostý (past simple)“. Obvykle se préteritum tvoří jen pomocí koncovky -d nebo -ed. V případě nepravidelných sloves se mění i kořen slova.

Jak tvořit perfektum : Perfektum se vždy skládá ze dvou částí – pomocného slovesa haben nebo sein ve tvaru určitém a příčestí minulého plnovýznamového slovesa (gesagt, abgefahren, gekommen). Ich habe es dir gestern gesagt. (Včera jsem ti to řekl.) Sie ist nach Deutschland abgefahren.

Je to zato plně paradigmatický tvar: tvoří se od všech sloves připojením sufixu -l‑ ke kmenu, přesněji řečeno: k té jeho podobě, která se tradičně označuje jako kmen minulý: hr‑á‑l‑, kup‑o‑va‑l‑, pros‑i‑l; k alternacím kvantity u ‑l‑ového participia a infinitivu (např.

Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději. Patří mezi tzv. relativní slovesné časy.

Jak říct datum německy

Datum: Welches Datum haben wir heute – Den vierten (März). Kolikátého je dnes – Čtvrtého (března).Perfektum se vždy skládá ze dvou částí – pomocného slovesa haben nebo sein ve tvaru určitém a příčestí minulého plnovýznamového slovesa (gesagt, abgefahren, gekommen). Ich habe es dir gestern gesagt. (Včera jsem ti to řekl.)časování (1)

čas	osoba	aktivum
singulár
prézens	1.	ich muss
2.	du musst
3.	er/sie/es muss

Perfektum (německy das Perfekt) je složený minulý čas, který se používá k vyjádření děje v minulosti, jenž má vztah k přítomnosti. Často se označuje jako “čas dialogu”. Vyjadřují se jím informace v běžném rozhovoru a konstatují fakta. Může však vyjadřovat i uzavřenou minulost stejně jako préteritum.

Jak se Casuje haben : Pomocná slovesa

haben = mít
	jednotné číslo	množné číslo
1. osoba	ich habe	wir haben
2. osoba	du hast	ihr habt
3. osoba	er / sie / es hat	sie haben

Jak to dopadlo německy : Wie ist die Sache ausgegangen Jak to dopadlo

Jak se řekne německy 11

lehké

0	null
11	elf
13	dreizehn
14	vierzehn
15	fünfzehn

Perfektum (německy das Perfekt) je složený minulý čas, který se používá k vyjádření děje v minulosti, jenž má vztah k přítomnosti. Často se označuje jako “čas dialogu”. Vyjadřují se jím informace v běžném rozhovoru a konstatují fakta. Může však vyjadřovat i uzavřenou minulost stejně jako préteritum.Do ŠS si vyčasujte a naučte se způsobové sloveso MÜSSEN = muset.

Jak se skloňuje haben :

• SLOVESO SEIN A HABEN V PRÉTERITU ( = minulý čas ) SEIN = BÝT.
• – je to pomocné sloveso, proto se časuje odlišně Přítom.
• du bist. du warst – byl jsi.
• er, sie es ist. er, sie, es war – byl.
• mn.č. wir sind.
• sie, Sie sind. sie,Sie waren – oni byli.
• – je to pomocné sloveso, proto se časuje odlišně Přítom.
• er, sie es hat.