Reforma je přeměna, změna, úprava, zlepšení v jakékoliv oblasti života, které nemá vliv na funkční základ oné oblasti. Reforma usiluje o zlepšení systému, takového jak je, nesnaží se ho odstranit jako celek, tím se liší od revoluce, která je radikální změnou poměrů.Reformace byla náboženské a sociální hnutí, úsilí o reformu (nápravu) církve. Znamenala rozpad církevní jednoty na katolíky a protestanty. Byl to proces, který se snažil dostal církev z krize, protože v církvi byl rozpor mezi slovy a činy.Reformace a protireformace (1550–1648) se vztahuje k období formování nových mocenských, hospodářských a náboženských uskupení v období druhé poloviny 16. století a prakticky celého 17. století v dědičných zemích rodu Habsburků a dalších evropských monarchiích.

Kde vznikla reformace : Německo se díky Lutherovi stalo epicentrem reformace, další významné centrum pak vzniklo ve Švýcarsku (Jan Kalvín, Ulrich Zwingli), v Anglii, kde však byla reformace spíše politickým manévrem, posléze v Nizozemsku, Skandinávii a Spojených státech.

Co je to reformace církve

Reformace byla náboženské a sociální hnutí, úsilí o reformu (nápravu) církve. Znamenala rozpad církevní jednoty na katolíky a protestanty. Byl to proces, který se snažil dostal církev z krize, protože v církvi byl rozpor mezi slovy a činy.

Kdo to byl reformátor : Reformátor v kontextu teologie a historie raného novověku je prosazovatel a propagátor reformace. Reformátoři založili protestantské církve a formovali protestantismus jako dějinný jev. K významným reformátorům patří například Martin Luther, Ulrich Zwingli a Jan Kalvín, vedle nich však v 16.

Katechismus (z latinského catechismus, < řec. κατεχισμός katechismos < κατέχειν katechein pevně držet, vyučovat, instruovat), česky též věrouka, označuje souhrn křesťanské nauky, výklad hlavních složek křesťanského učení.

dogmata; řec. δόγμα dogma názor, učení; δοκεῖν dokein ukazovat se správným) je výslovné tvrzení čili teze, o němž se v dané oblasti nebo v určitém společenství příliš nepochybuje. V křesťanství se tak označují články víry, které církev uznává jako zjevenou pravdu.

Co je to Cézaropapismus

Caesaropapismus je označení pro spojení nejvyšší světské moci (latinsky imperium, regnum, řecky basileia) a církevní (latinsky sacerdotium, řecky hierosyné) v osobě panovníka, typické především pro raně středověkou Byzanc.ateismus – (latinisované slovo s řec. základem; a = záporka, tj. ne, bez; theos = Bůh) – neuznávání nebo popírání Boha, příp. náboženství, lhostejnost nebo odpor vůči nim (příležitostně proti „pravému náboženství“).Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální < καθ῾ ὅλου kath holú dohromady, obecně) je široký pojem označující duchovní tradice, teologii, liturgii a etiku církví, zejména katolických.

Velké schizma označuje rozkol v rané neboli prvotní církvi, který vyústil v rozdělení církve na dvě větve; dnešní tzv. západní (tj. katolickou) a na ní navazující církevní směry vč. protestantských a tzv.

Co je to světská moc : Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená přídavné jméno světský jednak „týkající se života na světě, v lidské společnosti; pozemský“ (světské radosti, světské rozkoše), jednak „nemající náboženský nebo duchovní, církevní ráz, charakter; laický“ (světské skladby, světské písně, … „Hus chce podvracet nejen …

Kolik procent ateistů je v ČR : Podle sčítání lidu v roce 2011 se v Česku 34,5 % obyvatel (včetně dětí) k žádné víře nehlásí.

V co věří ateista

Ateismus (z řeckého α, a záporná předpona + θέος, theos bůh), bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální, nesvětské povahy či podstaty.

– organizační: Katolíci mají více centralizované vedení v čele s jedním papežem, evangelíci oproti tomu jsou více decentralizovaní. Obojí má své výhody i úskalí… – věroučné: Podstatu křesťanské víry mají společnou – víru ve spásu skrze Ježíše Krista.Hereze (z řeckého hairesis – výběr, volba) je odchýlení se od oficiální doktríny nebo dokonce její odmítání. Původně se toto slovo používalo k označení filosofických a náboženských skupin v neutrálním významu, v křesťanství však záhy získalo negativní nádech.

Kdo jsou kolotočáři : PRAHA – V Česku se jim říká komedianti nebo kolotočáři, oni sami sebe označují jedním slovem – světští. Jejich životem jsou labutě, řetízkové kolotoče, lochnesky, strašidelné hrady a stále častěji i bombastické a co nejkřiklavější adrenalinové atrakce.