Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.Čeština rozlišuje 3 jmenné rody: mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). Mužský rod se dále člení na životný a neživotný.Rod je v mluvnici označení pro dvě odlišné kategorie: Jmenný rod – definuje druh a tvar jména nebo slovesa (mužský, ženský, střední, případně jiné) Slovesný rod – určení aktivního nebo pasivního tvaru slovesa.

Jak určit vzor : Jak poznáme, který vzor použít

1. Určíme rod podstatného jména.
2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Jak poznat rod v češtině

V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Co je rod a vzor : Rod a vzor slov

To znamená, že mají pouze tvar množného čísla, i když jimi označujeme pouze jednu část těla. Větší počet než jedna vyjadřujeme různými číslovkami, které před jméno dáme (například dvoje záda, všechna ústa). U pomnožných jmen se v některých případech hůře určuje vzor, podle kterého slovo skloňujeme.

V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Pokud by vás zajímalo, jak je na tom čeština, ta podle některých statistik patří do top dvacítky a někdy dokonce do top patnáctky nejtěžších světových jazyků. Většina žebříčků se však shoduje, že mezi nejnáročnější světové jazyky patří následujících patnáct: čínština.

Jaký rod je slovo Litomyšl

etymologie. Jméno původně mužského rodu vzniklo jako zpodstatnělé přídavné jméno přivlastňovací od mužského osobního jména Lutomysl, podobně jako např. Olomouc nebo Boleslav.Například slova „svízel“ či „kyčel“ jsou rodu mužského i ženského, v tom prvním se skloňují podle vzoru „stroj“, ve druhém podle vzoru „píseň“. U další skupiny podstatných jmen jsou odlišné tvary už v prvním pádě jednotného čísla, třeba: „řádek/řádka“, „kedluben/kedlubna“ nebo „brambor/brambora“ (ve smyslu potravina).V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Vzor (paradigma) je slovo, které reprezentuje určitou ohýbací třídu při skloňování nebo časování slov stejného typu. Přiřazení ke vzoru je ve flektivních jazycích morfologickou kategorií především sloves a jmen. Každé flektivní slovo se ohýbá určitým způsobem, přičemž jednotlivá slova vytvářejí určité ohýbací typy.

Kolik je vzoru : Skloňování Pro skloňování podstatných jmen existuje 14 vzorů.

Jaký rod je lid : hmyz, dobytek, lid, národ, … = rod mužský NEŽIVOTNÝ

Jaký rod je hřídel

tvaroslovné varianty (např. u hesla hřídel, u nějž je v položce rod uveden rod mužský, je uvedeno hřídel ž., u hesla brambor m.

Slova zakončená na -a

Patří sem všechna jména zakončená na -a (vrata, kamna, ústa a další). Všechna tato slova jsou středního rodu (ta kamna, ta vrata) a skloňujeme je podle vzoru město.Mezi nejtěžší jazyky naopak patří podle výzkumů čínština, arabština, japonština nebo třeba finština, která má v porovnání s češtinou dokonce 14 pádů. Pro Čechy je snadné naučit se ruštinu, polštinu nebo třeba chorvatštinu. A nebojte, ani angličtina pro nás Čechy není těžká.

Jaký jazyk je nejlehčí pro Čechy : My se v našem žebříčku zaměřili na nejlehčí jazyky na naučení pro čechy. Obecně se mezi nejlehčí jazyky světa řadí i severské jazyky jako např. norština, švédština nebo dánština. Říká se, že jednoduchá je i malajština nebo indonéská bahasa (ty se však nikdo v naší redakci neučil – nemůžeme potvrdit ani vyvrátit).