Už víme, že u sloves rozlišujeme 3 způsoby: oznamovací, rozkazovací a podmiňovací.Slovesný způsob

1. Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.
2. Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit.
3. Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz.

Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi. Kondicionál je rovněž možné využít k vyjádření zdvořilé žádosti (mohl byste mi prosím říci…).

Kdy se určuje způsob u sloves : Způsob Způsob nám určuje, zda někdo jen něco oznamuje (způsob oznamovací), rozkazuje (způsob rozkazovací) nebo si něco přeje či dává podmínku (způsob podmiňovací). Rod Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět.

Co to je imperativ

Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může znít použití rozkazovacího způsobu hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší cestou skrze použití jiného způsobu.

Co je to časování sloves : Časování neboli konjugace je způsob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí koncovek a pomocných slov, slouží k vyjádření mluvnických slovesných kategorií, jako jsou osoba, číslo, čas, vid, rod a způsob, které se vztahují k ději či stavu, jež sloveso popisuje.

Slovesa můžeme rozdělit na plnovýznamová (dějová) – růst, psát, bydlet a na neplnovýznamová (pomocná), která se dále dělí na:

• Sponová – být, bývat, stát se, stávat se, zůstat.
• Způsobová – muset, smět, moci, mít, chtít.
• Fázová – začít, začínat, přestat, přestávat.

Imperativ se tvoří z tvaru 3. osoby množného čísla přítomného času. Nepravidelná slovesa: pojď (sem) x jdi (tam) (jít); stůj (stát), buď (být), měj (mít), jez (jíst), sněz (sníst), věz (vědět) – pověz (povědět), odpověz (odpovědět), viz (vidět), pospěš si (pospíšit si), pomoz (pomoct) aj.

Co to je oznamovací způsob

Indikativ (též oznamovací způsob) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje běžné reálné sdělení. Indikativ je ve většině jazyků základním způsobem vyjádření. V češtině se jím vyjadřují jak oznámení (oznamovací věty), tak i otázky (tázací věty), výjimečně také rozkazy (rozkazovací věty): Mlčíš!Způsob podmiňovací (kondicionál) U podmiňovacího způsobu rozlišujeme čas přítomný a minulý. Tvoříme ho za pomoci slovesa BÝT (bych, bys, by, bychom, byste, kdybych, kdybys, býval by, kdybychom byli bývali,…) Použijeme ho, když chceme vyjádřit podmínku, přání, žádost nebo se snažíme o zdvořilost.Slovesný čas je jednou z kategorií, které určujeme u sloves. Úplně jednoduše bychom mohli říct, že každý děj se buď už mohl stát, děje se teď, nebo se teprve bude dít. Podle toho rozdělujeme také slovesa na ta, která jsou v čase minulém, přítomném či budoucím.

Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;

Co to je infinitiv : INFINITIV (neurčitek) Neurčitý tvar slovesa nevyjadřující ve své vnitřní struktuře rysy osoby, čísla, způsobu ani času, tvořený z tzv. ↗infinitivního kmene příponou ‑t / ‑ti (hrát ‒ neutrálně / hráti ‒ arch., neutrálně ve slovnících), n.

Jak tvořit imperativ : Imperativ se tvoří z tvaru 3. osoby množného čísla přítomného času. Nepravidelná slovesa: pojď (sem) x jdi (tam) (jít); stůj (stát), buď (být), měj (mít), jez (jíst), sněz (sníst), věz (vědět) – pověz (povědět), odpověz (odpovědět), viz (vidět), pospěš si (pospíšit si), pomoz (pomoct) aj.

Co nám říkají slovesa

Říkají nám, co kdo dělá, dělal nebo budě dělat. Slovesa totiž vyjadřují děj nebo jiným slovem činnost. Často se slovesa určují také jako slovní druh, který nám říká, co zvířata, osoby a věci dělají. Je na Vás, která z definic Vám lépe vyhovuje, u obou je totiž důležité, že slovesa označují, co kdo dělá.

U každého ohebného slovního druhu můžeme určovat různé kategorie, u sloves vedle například osoby, čísla a času také jejich vid. Ten rozděluje slovesa na dokonavá a nedokonavá. Jaký je mezi nimi rozdíl si můžete přečíst v dnešním článku.Imperativ (rozkazovací způsob) vyjadřuje přímý rozkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může znít použití imperativu hrubě a drsně. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší cestou skrze použití jiného způsobu. Inferenciál vyjadřuje informaci o nějaké události, které však nebyly řečníkem přímo pozorovány.

Co je to způsob rozkazovací : Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může znít použití rozkazovacího způsobu hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší cestou skrze použití jiného způsobu.